Všechno dělají společně, včetně péče o mláďata. Napomáhá tomu i skutečnost, že jsou vlastně v rámci tlupy téměř všichni vzájemně příbuzní, samice, která se stará o mláďata proto neřeší, zda jsou její nebo „cizí“.
Ta „cizí“ totiž mohou být bratranci a sestřenice těch jejích, nebo dokonce (pokud se jejich matka pářila s jejím otcem) i její vlastní poloviční sourozenci. Mláďata se tak těší péči a ochraně celé tlupy a mohou se bezstarostně vydávat z rodné nory na své první vycházky. Podívejte se.
Společný život a vzájemná spolupráce přináší mangustám i řadu dalších výhod. Jednou z nich je i to, že se nezaleknou ani mnohem silnějšího soupeře, jakým je např. šakal. Když mangusty dostanou zálusk na jeho právě ulovenou kořist, v jednotném šiku ho od ní zaženou, šakal nemá proti početní přesila šanci.
Jako mnoho jiných společenských šelem lze i mangusty odchované od mláděte velice dobře ochočit. Jsou pak milé, hravé a přítulné. Přesto mají svá omezení – je to pohyblivé zvíře vyžadující prostor a častou lidskou společnost, aby netrpělo samotou. V zimě nemohou být v našich podmínkách ve venkovní voliéře. A tak se spokojte jen s návštěvou mangust v zoo a naším videem.
Více v ABC 25/26. Více o mangustách:
