Největší živočich se živí těmi nejmenšími. Lovcem je až 30 metrů dlouhý plejtvák obrovský - největší tvor, jaký kdy žil na Zemi. Jeho kořistí jsou korýši souhrnně nazývaní kril, z nichž většina dorůstá jen 1 až 2 centimetry.
Plejtvák loví zcela ojedinělým způsobem: Ponoří se pod hejno krilu, přetočí se a prudce vyrazí vzhůru s dokořán otevřenou tlamou. Jako do podběráku tak nabírá vodu i s korýši. Na jeden záběr je schopen nabrat téměř stejné množství vody, jako sám váží. Přes zvláštní desky v tlamě, takzvané kostice, ji přecedí. Vodu vypustí ven a korýše zachycené na kosticích spolkne.
Náročný lov
Při lovu se plejtvák ponoří do hloubky až půl kilometru. Musí přitom vynaložit obrovské množství energie a pečlivě hospodařit s kyslíkem, aby mu vystačil na celý ponor. Ještě donedávna se vědci domnívali, že plejtváci se živí průběžně po celý den bez ohledu na to, kolik krilu zrovna ve vodě plave. Nedávalo jim to ale moc dobrý smysl: Hustota krilu není všude stejná. Místa, kde je ho hodně, se hledají obtížně a bývají hluboko pod hladinou. Jak se potom plejtváci dokážou uživit a získávat z potravy víc energie, než kolik jí vydají při lovu?
Velryby pod kontrolou
Přímé pozorování velryb lovících v hloubce není dost dobře možné. Vědci proto označili 14 plejtváků multisenzory s vysokou rozlišovací schopností. Přístroje zaznamenávaly kolikrát a v jakých hloubkách plejtváci vyrážejí vzhůru a nabírají kril do tlamy. Současně s tím měřily i jeho hustotu. Ze získaných výsledků vznikl graf, který srovnává příjem energie z potravy s výdajem nutným k jejímu získání.
Se zadrženým dechem
Vyplývá z něj, že lovecká strategie plejtváků je nesmírně prozíravá. Dokážou vyhodnotit hustotu krilu i hloubku, ve které se nachází. Tomu pak přizpůsobí lov tak, aby pro ně byl energeticky výhodný. Pokud je kril rozplavaný v prostoru (má malou hustotu), je hluboko nebo je ho málo, živí se jím plejtváci jen sporadicky. Kyslík a energii si tak šetří pro další ponory. Jakmile hustota krilu vzroste natolik, že příjem energie převáží nad jejím výdajem, frekvence krmení prudce vzrůstá – plejtváci se snaží spolykat v co nejkratší době co nejvíc korýšů. A to i za cenu, že musí déle zadržet dech a následně prodloužit dobu odpočinku u hladiny, během které obnovují zásoby kyslíku.
Magické číslo
Hustá „polévka“ krilu je nesmírně výživná. Už dříve vědci spočítali, že při jediném polknutí plné tlamy korýšů může plejtvák získat až stokrát víc energie, než kolik jí na ponor a lov vydal. Ale jakou hustotu krilu považuje za dostatečnou, aby se mu lov skutečně vyplatil? I když asi neumí jednotlivé korýše spočítat, má v hlavně jakési magické číslo, jímž se řídí. Hraniční počet korýšů v jednom krychlovém metru vody je 200 jedinců. Když je jich méně, plejtvák lov omezí a šetří s dechem. Skutečně „hltat“ začne až v okamžiku, kdy je magické číslo překonáno.
Více o plejtvácích:
