Podobná pozorování se jen výjimečně uskuteční v přírodě, kde jsou zvířata plachá a lidem se vyhýbají. Vědci jsou proto většinou odkázáni na pozorování zvířat v zajetí. A i v těchto případech často využívají skryté kamery, aby svou přítomností zvířata nerušili a umožnili jim přirozené chování neovlivněné strachem nebo naopak snahou upoutat pozornost chovatelů.
Videozáznam ze skryté kamery tak přinesl i důkaz o tom, jak vazové používají oblázek či datlovou pecku k získávání vápníku ze škeblí. Můžete se přesvědčit i vy.
Jedním ze čtyř (vlastně dnes již pěti) druhů papoušků, u kterých je dokázané používání nástrojů, je indonéský papoušek kakadu Goffinův.
Ten si za pomoci špejle či větvičky dovede přitáhnout (někdy doslova připinknout) oříšek, na který jinak nedosáhne. A když místo klacíku či špejle dostane k dispozici destičku, která je k této práci nevhodná, nepřivede ho to do rozpaků – prostě si z ní silným zobákem tu špejli vyrobí. Podívej se tady.
Velký kakadu arový láká samičky k páření tím, že bubnuje či klepe na kmeny stromů podobně, jako naši datli. Jeho zahnutý zobák k tomu ale není podobně přizpůsoben.
A tak si pomáhá, jak může. Někdy tyto zvuky vyluzuje jen tím, že jednou nohou podupává na větev, na které sedí. Ale někdy si pomůže nástrojem, který si předem připraví. Když nenajde již vhodnou „paličku“, tak si ji snadno vyrobí z uštípnuté větve. Podívej se tady.
Více v ABC 4/2016. Více o papoušcích:
