Krkavec velký (Corvus corax) dal jméno celé čeledi krkavcovitých (Corvidae). Přestože se jejich hlas dá jen těžko nazývat zpěv, patří do řádu pěvců, jsou to tedy vzdálení příbuzní i takových mistrů, jako je slavík či kos. Díky tomu se krkavec pyšní titulem největšího pěvce v naší zemi.
Mezi pěvce je kromě komplikovaných svalů, které ovládají hlasivky, řadí speciální hlasový orgán, který ostatní ptačí řády postrádají. Krkavcovití sice svoje hlasové ústrojí nedovedou využívat k libozvučnému zpěvu, jsou ale díky němu mimořádně schopní imitátoři.
Mnozí z nich, včetně krkavců jsou schopni dokonce napodobovat lidský hlas.
Dospělí krkavci vytvářejí v přírodě stabilní páry, žijí ve věrném manželství. Ale mladí ptáci se sdružují do větších skupin, učí se v nich sociálním vztahům a také jim to pomáhá přežít. V hejnu se snáze vyhnou nebo ubrání nepřátelům nebo snáze najdou či uloví potravu.
Krkavcovití ptáci ovšem zdaleka nejsou jen černí, do jejich příbuzenstva patří i černobílá straka s kovově lesklým peřím a sojka se zářivě modře, bíle a černě pruhovanými pírky na křídlech. Sojky jsou mezi krkavcovitým možná nejlepšími imitátory. V lesích dokonale napodobují „mňoukavé“ hlasy dravců, dovedou skřípat jako špačci ale jsou schopné napodobovat i takové zvuky, jako je psí štěkot nebo lidský hlas. Ochočená sojka je navíc nesmírně zábavný společník.
Více o krkavcích:
