Abstraktní myšlení a schopnost odhadovat, co si myslí druzí, byla původně přisuzována pouze lidem. Pak se ukázalo, že to dovedou i někteří další primáti. Vědci se ale domnívali, že stejnou schopnost mají i krkavcovití ptáci. Jen to neměli nijak potvrzeno. Až doteď.
Tajné skrýše
Mezi krkavcovité ptáky patří kromě havranů, krkavců, vran a kavek také sojky. U nich vědci prokázali, že se vzájemně špehují – pokud má sojka příležitost tajně sledovat svou kolegyni, jak si ukrývá potravu, úkryt jí vykrade. A naopak, když sojka vidí, že ji pozoruje sokyně, ukrývání potravy jen předstírá a raději si ji schová jinde.
Boj o potravu
Stejně jako sojky se chovají i krkavci: Při ukrývání potravy dávají pozor, aby je nikdo neviděl. Když je pozoruje jiný krkavec, potravu ukryjí co nejrychleji a v blízkosti skrýše se nezdržují, aby na ni neupozorňovali. Jsou-li sami, zůstávají u ní déle. Tohoto rozdílného chování využili vědci ke svému pokusu. Jejich „pokusným králíkem“ se stala skupina deseti mladých krkavců chovaných v zajetí.
Hra na schovku
Pokusní ptáci žili ve dvou místnostech oddělených oknem, které šlo zakrýt. V jedné místnosti dostával krkavec potravu, kterou si ukrýval. V druhé byl jeho konkurent, který by mu ji mohl ukrást. Pokud bylo okno nezakryté, ptáci na sebe viděli a věděli o sobě. Ten, který dostal potravu, se proto obával, že mu ji soused ukradne a její úkryt tajil. Když vědci okno zakryli, krkavec svou skrýš neskrýval. I když svého souseda slyšel, věděl, že ho nevidí.
Vím o tobě!
Pro svůj pokus vědci vyvrtali do stěny malý pozorovací otvor. Ukázali ho pokusnému krkavci a předvedli mu, že i při zakrytém okně může tímto otvorem nahlížet do sousední místnosti. Když mu pak dali potravu, stačilo, aby odvedle slyšel hlas konkurenta. I když ho neviděl, odhadl, že stejně jako on nahlížel vyvrtaným otvorem k sousedovi, může jeho soused nahlížet k němu. Svůj úkryt s potravou si proto hlídal.
Přesný odhad
Když ale vědci pozorovací otvor zakryli, krkavec se choval zcela uvolněně: Opět si byl jistý, že ho jeho soused nemůže pozorovat a o potravu se proto nebál. Z experimentu tak jasně vyplynulo, že krkavci dovedou s využitím vlastní zkušenosti posoudit situaci a odhadnout, co udělá nebo co by mohl udělat jejich konkurent. A pamatují na něj, i když ho nevidí, ale ví, že on je vidět může.
Více o krkavcích:
