Občas, když se zasním, říkám si, jaké by to bylo najít místo, kde nikdo dlouho nebyl. Objevit nebo znovu objevit kus světa sám pro sebe. Většinou si představuji africké džungle, himálajské vrcholy nebo australské pouště. Že takové místo najdu pár desítek kilometrů od Prahy, to by mě ani v tom snu nenapadlo.
Jmenuje se Brdy. Cože, Brdy? Tak teď se určitě všichni skauti a trampové zasmáli. Vždyť Brdy, jediné středočeské hory, mají prochozené! Je to pravda jen napůl. Do části brdských hvozdů dlouhé roky civilisté nesměli. Létaly tu totiž granáty, stříleli po sobě vojáci a vůbec tu bylo nebezpečné, přísně tajné a zakázané.
Brdy: Zákaz vstupu
Již roku 1926 zřídila československá armáda v Brdech první střelnici. Místo se hodilo: Nebylo daleko od Prahy, hustota osídlení byla nízká a mezi kopečky se dobře cvičilo. Během protektorátu i za komunistického režimu se vojenský újezd Brdy rozšiřoval, až zabral 260 kilometrů čtverečních. Kromě vojenské posádky tu na začátku roku 2015 bydlelo pouhých 27 civilistů.
Jenže postavení armády v naší společnosti se mění. Význam výcvikového prostoru v posledních dekádách klesal a vojáci postupně území zpřístupňovali. Obvykle šlo o přesně definované lokality, které byly otevřené pouze o víkendech. Vše vyvrcholilo 1. ledna 2016. Armáda České republiky výcvikový prostor předala civilní správě a nabídla tím veřejnosti místa, kterých se 90 let nedotkl zemědělský ani jakýkoliv jiný rozvoj. Konečně můžeme říci: Vítejte na Brdech!
Vzpomínky na výbuchy
Devadesát procent území tvoří lesy. Mají neopakovatelné kouzlo zachovalosti a opuštěnosti. Nenajdete tu vesnice, restaurace nebo benzinové pumpy. Naopak narazíte na připomínky nedávné vojenské činnosti. Třeba, když uvidíte mýtinu pokrytou mladými břízami, tak nejde o ledajakou paseku. Taková místa jsou často zarostlá dopadiště dělostřeleckých granátů.
Nedávnou vojenskou minulost pocítíte i při pohledu na časté tabule „Prostor bez pyrotechnické asanace“, nebo když při trajdání lesem narazíte na plot jednoho z několika zbývajících vojenských objektů. Tam vás samozřejmě nepustí, ale můžete se podívat na jiná místa s vojenskou historií – třeba na staré vojenské letiště anebo tam, kde měl stát radar americké vzdušné obrany, či na místo, kde se skladovaly jaderné hlavice. Anebo si dojděte do lokalit ještě starších – až do 13. století se datují některé z brdských hradů a klášterů.
Brdy na kole: Šlápni do toho!
Do nově otevřené CHKO Brdy jsem jel několikrát a nachodil v ní mnoho kilometrů. Co na mě ale ještě čeká, je proježdění celé oblasti. V autě? Ne. Na kole! Po vojácích zůstaly zpevněné nebo přímo asfaltové cesty, které jsou jako stvořené pro cyklovýlet.
Oficiálních tras je zatím poskrovnu, ale sjízdných cest nikoliv – těch jsou odhadem stovky kilometrů a kromě horských kol na ně můžete vyrazit i s trekovým kolem nebo elektrokoly (ale tady už pečlivě plánujte – v Brdech nejsou nabíječky). Nebojte se ani aut, která by na vás vybafla ze zatáčky. Jednak jich tu moc nejezdí, a když už na nějaké narazíte, tak patří správcům CHKO nebo vojákům. Řídí opatrně a respektují, že už na Brdech nejsou sami.
Prozkoumávejte!
Letošní léto bude prvním po desítkách let, kdy se do kdysi zakázaných Brd vydají výletníci. Do prostoru mohou vstoupit z několika stran: od Plzně, Příbrami nebo i Prahy. Ať už půjdete z jakéhokoliv směru, nenajdete standardní turistickou infrastrukturu (i naši mapku berte pouze orientačně!). Až na několik značených cest prakticky nenarazíte na značku, i když to se má brzy změnit.
Klub českých turistů již navrhuje naučné i turistické trasy, které by měly Brdy křižovat a odhalovat jejich krásy. Než se nové stezky vyznačí a začnou po nich proudit návštěvníci, zkuste Brdy prozkoumat sami: Možná budete mít ten pocit, který má dobrodruh, když vstupuje na místa, kde nikdo dlouho nebyl. Dávejte si ale pozor, abyste se neztratili.
Ábíčko na Brdech • Zdroj: ABC
Ábíčko na Brdech doporučuje
Tři trubky
Lovecký zámeček Tři trubky navštívili prezidenti T. G. Masaryk i Edvard Beneš a právě zde má být vybudováno infocentrum pro CHKO. Dnes lze stavbu obdivovat zvenčí a podívat se i na nedalekou vodní elektrárnu, která dodávala zámečku elektřinu.
Padrťské rybníky
Hořejší a Dolejší padrťský rybník ze 16. století jsou s výškou 630 metrů nad mořem nejvýše položenými hospodářskými rybníky ve Středních Čechách. Kromě volavek můžete spatřit i orla mořského, čápa černého nebo vydru a další zvířata.
Valdek + Jindřichova skála
Karel Hynek Mácha chtěl jednu ze svých knih pojmenovat po romantické zřícenině hradu Valdek z 13. století. Kromě dochovaných zdí můžete vstoupit i do hradní věže. Krátkou procházkou přes údolí se dostanete k Jindřichově skále s dobrou vyhlídkou na hrad.
Klášter Teslín
Roku 1421 dorazil k benediktinskému klášteru poblíž vísky Teslín Jan Žižka z Trocnova, a když odjel, tak už klášter nestál. Jeho základy jsou stále patrné.
Třemošná
778 metrů nad mořem má vrch Třemošná, podle které je nazvána Třemošenská vrchovina kryjící se prakticky dokonale s nově otevřeným prostorem. Nezapomeňte se zajít podívat ke Kazatelně, slepencovému skalnímu útvaru z pleistocénu.
Letiště Hejlák
Pod kopcem Hejlák narazíte na 520 x 60 metrů velkou plochu z betonových překladů. Na tomto bývalém vojenském letišti s nevšedním sklonem přistávaly americké vrtulníky Apache a loni se zde natáčel americký film Anthropoid o atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Javor 51
V době studené války byly v objektu Javor-51 skladovány jaderné zbraně. Dnes už tu nejsou, ale můžete si prohlédnout areál, ve kterém se to všechno dělo. Jen si předem zjistěte otevírací dobu, abyste nezůstali stát před vrat
Slonovec
Slepencová skaliska na vrcholu Slonovec jsou významná pro trempy, jejichž symbolický hřbitov se tu nalézá.
Pevnost Jordán
Zkušební a cvičný pěchotní srub československého opevnění Jordán je z roku 1936. Prvorepublikovým vojákům sloužil jako ideální cíl pro zjišťování, co jejich výbušniny a kulky prorazí a co už ne. Roku 2012 byl objekt označen za kulturní památku České republiky.
Vrch Praha
862 metrů vysoký vrchol Praha sloužil od druhé světové války jako radarová základna. Němci odsud naváděli noční stíhače, po válce nový radar dokázal pokrýt prostor nad celým Československem. Dnes je na 60 metrů vysoké věži meteorologický radar a televizní vysílač.
Vrch Tok
Nejvyšší hora Brd se jmenuje Tok (865 m n. m.) a je pátou nejizolovanější horou v České republice. To znamená, že nejbližší vyšší místo je 61 km daleko. Z vrcholu jsou za dobré viditelnosti patrné Krkonoše. Rozsáhlá náhorní plošina sloužila jako dopadová plocha vojenské střelnice.
Jak na Brdy
Nově otevřený prostor nabízí řadu výletních možností. Neměli byste však zapomínat, že jde jednak o chráněnou krajinnou oblast, a pak, že ještě není pokryta turistickou infrastrukturou tak, jako třeba Kokořínské nebo Křivoklátsko. Na co byste neměli zapomínat?
Naplánujte si trasu dopředu
Podívejte se na naše tipy a prozkoumejte i internet. Zaneste všechny body zájmu do online mapy a po konzultaci s rodiči naplánujte realisticky dlouhou pěší nebo cyklo trasu.
Spolehněte se na papírovou mapu
Použijte buď tu s měřítkem 1 : 25 000, nebo ještě lépe vytištěnou z online mapových služeb (jsou aktuálnější). A co mobil s mapou? Raději na něj zapomeňte. Může se vám rychle vybít a pak Brdy nejsou kompletně pokryté signálem.
Nechoďte všude
I když je bývalý vojenský prostor přístupný veřejnosti, některé jeho části budou kompletně zbaveny vojenských materiálů až příští rok. Vnímejte proto zákazy na cedulích a nechoďte za ně.
Sledujte zvířata
Brdy jsou plné zvířat, vezměte si proto malý dalekohled nebo triedr. Zejména v okolí vodních ploch najdete řadu ptáků včetně orla mořského a v lesích pak může vidět jeleny anebo – s velkým štěstím – rysa ostrovida.
Proviant s sebou
V nově otevřeném prostoru nejsou restaurace, kiosky nebo obchody s jídlem a pitím. Vše si vezměte s sebou a odpad vyneste z CHKO zase ven, protože tu zatím nejsou ani koše. Nezapomínejte na zlaté pravidlo zodpovědného turisty: Ber pouze fotky, nechávej pouze stopy.
Více o výletech
Karel IV si to vyřídil s rytíři, kteří škodili lidem • Zdroj: ABC/Pavel Dobrovský
