Fregatky loví neobvykle
Fregatky loví poněkud neobvykle – „loví“ ryby již ulovené jinými rybáři. Prostě jim je krade. Tento způsob obživy se jmenuje kleptoparazitismus a fregatky patří mezi jeho mistry. Aby doslova „vytřásla“ z racka či rybáka jeho ulovenou rybku, neštítí se ničeho, popadne nebohého ptáka do svého hákovitě zahnutého zobáku a dokud rybku nevyplivne, nepustí ho. Nakonec ji každý rád pustí, jen aby se osvobodil.
Lovit ryby lze i na souši – stačí, když se na pobřeží rozkládá nějaká hnízdní kolonie jiných ptáků, třeba terejů. Dospělí ptáci tu krmí svá mláďata, ale občas se rybka nedostane ke správnému adresátovi. Zobák hladového mláděte je odsunut a rybky se zmocní lupička – fregatka. Krátkodobé hody také představuje líhnutí mořských želv spěchajících po pláži k moři. Malé želvičky jsou vůči fregatkám zcela bezbranné, a protože na ně číhá mezi místem, kde se narodily a přílivovou čarou i spousta dalších predátorů, do volného moře se jich dostane jen pár.
Jen se nenamočit...
I když se fregatka nesmí namočit, občas se potřebuje napít. Pije proto tak trochu jako naše vlaštovky – vodu nabírá do široce rozevřeného zobáku tak, aby se ani peříčkem nenamočila.
Období hnízdění je jedinou výjimkou, kdy se fregatky zdržují delší dobu na souši. Jednotlivé páry jsou si věrné a každý vychovává jediné mládě. Ta jsou po vylíhnutí bílá, ale postupně přepeřují do tmavého šatu dospělých. A hned, jak jim dorostou letky, začnou trénovat to, co je činí fregatkami – létání. Někdy to jde trošku ztuha...
Vědci, kteří studovali život fregatek během jejich pobytu nad mořem, nemuseli opustit svůj stůl v laboratoři. Každou jednotlivou fregatku vybavená vysílačkou s GPS mohli minutu po minutě sledovat na monitoru počítače. Když si pod cesty ptáků promítly hlavní směry vzdušného proudění, bylo zřejmé, jak dokonale je fregatky dovedou využívat.
Více se dozvíte v ABC 18
Více o ptácích najdete tady
