Chudáci supi. Z 23 druhů supů je jich 16 ohroženo vyhynutím. Tři druhy z jihovýchodní Asie – sup indický, bengálský a tenkozobý - dokonce kriticky. Jejich počty klesly za posledních deset let o více než 97-99 %.
Jedovaté léky
Na vině je nejen ztráta životního prostředí v těchto přelidněných částech světa, ale především otravy. Mrchožraví supi se v jihovýchodní Asii živí hlavně uhynulým domácím skotem. A v tom je kámen úrazu - v tělech mrtvých krav se nacházejí léky, hlavně diclofenac, jimiž je jejich majitelé neúspěšně léčili. Spolu s masem mršiny pak sup spořádá i množství těchto léků. Není po nich ale zdravější, naopak, jsou pro něj jedovaté a on uhyne na selhání ledvin.
Supí program
Uhlídat majitele skotu, aby svým zvířatům nepodávali nevhodné léky, je stejně obtížné, jako uhlídat supy, aby nežrali mrtvé krávy. Jedinou možností, jak supům pomoci a jejich populaci alespoň trochu posílit, jsou proto umělé odchovy a následné vypouštění odchovaných ptáků do přírody. Právě na tom je založen „supí“ záchranný program, jehož se v roce 2010 ujali britští vědci z Mezinárodního institutu dravců.
Málo mláďat v hnízdě
Programu se dařilo, ale nepostupoval tak rychle, jak by bylo třeba. Supi se množí pomalu, za jeden až dva roky snesou jediné vejce. A jsou dlouhověcí, takže pozdě dospívají - než mohou mít odchovaní jedinci vlastní mláďata, trvá to pět let. Vědci proto potřebovali optimalizovat podmínky v líhních tak, aby se z vajíček vylíhlo co nejvíce mláďat a ztráty byly co nejmenší. Problém byl, že přesně neznali podmínky, jaké panují v supím hnízdě. Skryté kamery či drony sice „vidí“ do hnízda, ale do vajec nedohlédnou. Nezměří, jakou mají vnitřní a vnější teplotu, jak často je samice obrací, jaká panuje v hnízdě vlhkost, jaké je tam proudění vzduchu.
Místo žloutku špion
Aby mohli stejné podmínky dopřát vejcím v umělé líhni, vymysleli vědci umělé vejce, které by místo žloutku a bílku obsahovalo množství měřicích přístrojů. A hledali firmu, která by jim takové chytré vejce vyrobila. Nakonec oslovili mezinárodní společnost Microduino, která se zabývá tvorbou malých sérií hardwaru pro nejrůznější zájmové skupiny. Poslali jim fotografie makety supího vejce s připojenými senzory, které by vejce mělo obsahovat.
Vejce z 3D tiskárny
Tým Microduina se neobvyklé zakázky nezalekl. Na 3D tiskárně vyrobil dokonalou kopii supího vejce. Povrch materiálu věrně napodobuje pravou vaječnou skořápku, takže supí samice nepozná rozdíl. Největším problémem byla životnost baterie. Vědci potřebovali, aby vydržela 70 dní nepřetržitého provozu. Samotná inkubace sice trvá 40–60 dní, ale elektronické vejce museli vědci vložit do hnízda tak, aby nevyrušili samici. Což znamenalo týden předem a počkat si na okamžik, kdy se od hnízda vzdálila. Ze stejného důvodu bylo nutné, aby vejce „pracovalo“ ještě alespoň týden po vyklubání mláďat.
Naděje pro všechny
Nakonec se podařilo, což tým z Microduina považuje za obrovský úspěch. Vejce se zatím ještě stále testuje, ale už teď se zdá, že bude pro lepší poznání hnízdních zvyklostí ohrožených supů velkým přínosem. A pokud se osvědčí u supů, nepochybně ho půjde používat stejným způsobem i u dalších druhů ohrožených ptáků. A nejen dravců.
Ohrožení indičtí supi
Sup indický
Sup indický (Gyps indicus) se zdržuje v blízkosti lidského osídlení. Živí mršinami, nepohrdne ani zbytky ze skládek odpadu a jatek.
Sup tenkozobý
Sup tenkozobý (Gyps tenuirostris) patří k nejohroženějším supům vůbec. V roce 2009 jich žilo pouhých 1000, a pokud bude jejich úbytek pokračovat dosavadní rychlostí, do deseti let vyhyne.
Sup bengálský
Sup bengálský (Gyps bengalensis) je držitelem smutného světového rekordu – je považován za nejrychleji mizející ptačí druh na světě.
Více o ptácích najdete tady
