Druhá výprava za českými "sopkami" nás zavedla do Národní přírodní rezervace SOOS, lázeňské oblasti západních Čech kousek od Františkových Lázní. Také sem jsme zavítali zapůjčenou Škodou Yeti od ŠKODA AUTO. Zdejším podivným útvarům se lidově říká bahenní sopky, mají však odborný název mofety. Jde o výrony oxidu uhličitého z nitra země na povrch. Jedovatý plyn probublává minerální vodou a uniká do okolního vzduchu. Voda tak vypadá, že neustále vře, ale ve skutečnosti je celkem chladná – nejteplejší vývěry mají mezi 14 a 18 stupni Celsia.
Všude bahno a rašelina
Celá oblast Soosu je vlastně jedno velké rašeliniště o rozloze 220 hektarů a s tloušťkou rašeliny kolem šesti metrů. Kdybyste se vydali mimo dřevěné chodníčky, ucítíte, že se země pod vámi kvůli struktuře rašeliny houpe. To ale nedoporučujeme, protože jde o přírodní rezervaci a šlapat mimo vymezené chodníčky se tady nesmí. Ona rašelina, která je po většinu roku nasáklá vodou, se také postarala o neobvyké jméno oblasti. Soos znamená v chebském německém nářečí močál. V některých místech prý bažina dokáže pohltit celého člověka, ale to při náhodném šlápnutí mimo vytyčenou trasu nehrozí. Navíc pokud sem zavítáte v létě, najdete bažinu pravděpodobně vyschlou a blátivou rašelinu rozpukanou suchem. Také to má své kouzlo. Pokud však chcete vidět Soos jako pravou bažinu, doporučujeme návštěvu na podzim nebo v předjaří.
Přečtěte si taky:
SOOS: Jiný svět
Soos jsou holé blátivé pláně s občasnými mofetami a okolím pokrytým rákosem a jinými močálovými rostlinami. Vyvěrající minerální voda a plyn totiž na mnohých místech všechny rostliny zahubí. Vypadá to tu, jako by to ani nebylo součástí České republiky, ale kousek sopečného Islandu. Vzpomeňte však, že jsme v největší české lázeňské oblasti Chebska a Karlovarska, kde na mnohých místech vyvěrá minerální voda. To není výjimkou ani v samotném Soosu, kde nejznámější vývěr pitné kyselky nese název Císařský pramen. Můžete ji ochutnat. Ale pozor, díky silné pachuti a zápachu není pití přírodní minerálky pro každého.
Jak vznikne mofeta
Sice to nejsou opravdové bahenní sopky, ale jejich lidové pojmenování není daleko od skutečnosti. Mofety jsou totiž pozůstatky vulkanické činnosti. A právě oblast Chebska je v tomto smyslu "nejžhavějším" místem naší republiky. Chladnoucí magma v útrobách země uvolňuje oxid uhličitý a ten si hledá cestu na povrch. Když narazí na podzemní vodu, mineralizuje ji a dochucuje. Na povrchu v místě úniku plynu se pak vytváří mofeta. V oblasti Soosu se k tomuto bublání přidává měkký povrch tvořený rašelinou, což je pro vznik mofet ideální prostředí. Pokud je únik plynu velký a stabilní, může vytlačovat vodu do výšky nad zem a vznikají gejzíry. Ty ale v Soosu nečekejte, tady pro ně nejsou správné podmínky. Místní mofety si jen tak spokojeně bublají u země.
Smrdí a může vraždit
V některých místech přírodní rezervace je cítit silný zápach oxidu uhličitého. Vzhledem k jeho malému množství není pro návštěvníky nebezpečný, ovšem tu a tam můžete narazit na mrtvého ptáčka, který zrádnost plynu podcenil a v jedovaté pasti zahynul.
Jak to vypadá v největším muzeu dinosaurů uvidíte tady
Kudy tam: Jak se dostanete do SOOS
Soos najdete u vísky Hájek asi šest kilometrů na severovýchod od Františkových Lázní. Rezervace není volně přístupná, platí se zde vstupné (dospělí 90 Kč a děti do 15 let 30 Kč). Otevřeno je od března do listopadu. Kromě samotné naučné stezky můžete navštívit i Muzeum Soos nebo nedalekou motýlí farmu v Žirovicích.
Galerie SOOS a další články o přírodě:
Návštěva Triloparku • Zdroj: ABC
