Levhart skvrnitý (Panthera pardus) drží mezi velkými kočkami hned tři rekordy. Obývá nejrozsáhlejší území. Je nejpřizpůsobivější – daří se mu prakticky v jakémkoliv prostředí. A také je nejméně vybíravý, živí se vším, co dokáže ulovit. Proč jej tohle všechno nedokázalo ochránit?
Příliš mnoho zemí není útočiště
Obrovský areál výskytu není pro levharty výhodou. Už proto, že se nejedná o neměnný druh, ale o devět poddruhů, z nichž každý čelí jinému stupni ohrožení. Hlavní problém však představuje velký počet států, na jejichž území levharti žijí. Nemají jednotný přístup k jejich ochraně a v mnohých chybějí data o počtu a rozšíření těchto elegantních šelem, která jsou životně důležité pro cílená ochranářská opatření. Mezeru v údajích se pokusila vyplnit mezinárodní skupina vědců, která se pustila do vyčerpávající práce.
Vědecká detektivka o levhartech
Nebyla to obvyklá zoologická práce v terénu, spíš připomínala detektivní pátrání. Vědci dohledávali historické i současné údaje a statistiky o množství ulovených levhartů, o jejich rozšíření a počtech. Pátrali v muzeích a univerzitách mnoha zemí, pročítali deníky cestovatelů a lovců, mluvili s odborníky i domorodci. Získali tak údaje z více než 1300 nejrůznějších zdrojů, z nichž sestavili přehled o aktuálních stavech jednotlivých poddruhů. Výsledky svého několikaletého úsilí v letošním roce konečně zveřejnili.
Čtveřice problémů
Ve své studii vědci pojmenovali čtyři hlavní příčiny úbytku levhartů. Pokud by se je podařilo odstranit, jejich stavy by se nejspíš obnovily, protože jsou přizpůsobiví a dobře se množí.
1. Úbytek životního prostředí a jeho roztříštění na malé izolované ostrůvky
2. Přímé pronásledování v lidnatých oblastech, kde jsou levharti podezíráni z napadání člověka a z nedostatku jiné kořisti loví domácí zvířata
3. Úbytek přirozené kořisti způsobený rozšiřováním silničních sítí, kácením lesů a důlními činnostmi nebo přímým lovem divokých zvířat pro maso nebo trofeje
4. Pytláctví a nelegální obchodování s kůžemi a špičáky levhartů, které jsou v řadě zemí součástí tradičních rituálů
Ztracené domovy
Údaje, které vědci ze získaných informací zjistili, ukazují, jak se zmenšilo životní prostředí jednotlivých poddruhů a kolik procent z jeho bývalé rozlohy jim ještě zbývá. S tím souvisí i stupeň jejich ohrožení.
Levhart africký (P. p. pardus)
30 % zranitelný
Výsledky genetických testů potvrdily, že celou Afriku obývá jediný poddruh levharta. Ohrožený je nejméně ze všech, skutečný počet jedinců ale není známý
Levhart arabský (P. p. nimr)
2 % kriticky ohrožený
Zbývá posledních 50–200 jedinců v malých izolovaných populacích
Levhart indický (P. p. fusca)
28 % zranitelný
Odhadem jich žije 12–14 tisíc. V hustě zalidněných oblastech se často střetává s lidmi: Vědci odhadují, že v posledních letech jsou navzdory ochraně zabiti nejméně 4 levharti týdně
Levhart perský (P. p. saxicolor)
16 % ohrožený
Zbývá 800–1300 jedinců a nedávná pozorování z Gruzie a Ázerbájdžánu dávají naději, že se jejich areál opět rozšiřuje
Levhart cejlonský (P. p. Kotiya)
37 % kriticky ohrožený
Zbývá 700–950 jedinců. Stupeň ohrožení zvyšuje fakt, že jde o ostrovní endemit a většina zbývajících levhartů tvoří jedinou populaci
Levhart mandžuský (P. p. orientalis)
2 % kriticky ohrožený
Zbývá jich méně než 60! Jde o nejohroženější poddruh ze všech, nejen pro nízký počet, ale hlavně proto, že všichni zbývající jedinci žijí na jediném omezeném území
Levhart čínský (P. p. japonensis)
2 % kriticky ohrožený
Zbývá jich méně než 500. Vyskytuje se pouze v poušti Gobi v severozápadní Číně, kde žije v malých izolovaných populacích
Levhart indočínský (P. p. Delacouri)
4 % ohrožený
Zbývá méně než 2500 jedinců, vědci proto navrhují jeho přeřazení do kategorie kriticky ohrožených druhů
Levhart jávský (P. p. melas)
16 % kriticky ohrožený
Zbývá 350–525 jedinců. Je jedním ze dvou ostrovních (endemických) levhartů a ze všech poddruhů se nejčastěji vyskytuje v černé formě
Více o zvířatech: