Terejové, ale i ostatní mořští ptáci, kteří se živí rybami, z výšky vyhlížejí místa, kde se shromažďují a loví delfíni, žraloci nebo velcí kytovci. Tito mořští predátoři jsou totiž odborníci na vyhledávání rybích hejn, která následně udržují v co nejtěsnějším hejnu a pozvolna je vytlačují k hladině. K tomuto "hodovnímu stolu" se rychle sletují celá hejna ptáků, aby se tu přiživila. Terejové patří k nejčastějším – jejich střemhlavé pády do vody připomínají bombardování. Díky rychlosti, kterou do vody dopadají, a minimálnímu odporu vody se dostávají i do značné hloubky, nejsou tedy závislí jen na rybách těsně pod hladinou. Na následujících záznamech (hlavně na zpomalených záběrech) si všimněte, jak se z ptačího těla a dlouhých křídel stává živá, dokonale hydrodynamická střela.
Při návratu k hladině se ptáci nemusejí nijak namáhat – vynáší je tam vzduch zachycený v peří. Něco jako záchranný pás plavců.
Na pevninu jsou terejové vázáni pouze v době hnízdění. V tomto období vytvářejí obrovské kolonie na pobřežních útesech nebo menších ostrovech. Žijí v párech a oba rodiče se střídají v sezení na jediném vejci, a následně společně pečují o vylíhlé mládě.
Oči terejů nejsou nezvyklé jen svým modrým zbarvením víček, ale také tím, že jsou schopné přizpůsobit se odlišné hustotě vzduchu a vody a nedochází tak u nich ke zkreslenému vidění na rozhraní těchto dvou prostředí.
Pelikáni jako ptakoještěři
Pelikáni za letu připomínají dávné ptakoještěry, patří ostatně mezi největší létající ptáky. Tím nejmenším ze všech pelikánů je pelikán hnědý, který žije podél americkém pobřeží. Tento pelikán je jediný, který dovede lovit ryby střemhlavým pádem pod vodu. A počíná si přitom úplně stejně, jako terejové – než se dotkne vodní hladiny, napřímí krk, do roviny s ním srovná hlavu se zobákem a tělo a křídla stáhne za tělo.
Ne všichni mořští rybožraví ptáci si svou rybku dovedou ulovit. A někteří dokonce ani nemohou. Lehké půvabné fregatky jsou vynikající vytrvalostní letci, ale mají jednu nevýhodu – nemají nesmáčivé peří. Nemohou proto ani sednout na vodní hladinu, peří by nasáklo vodou a ptáci by se utopili. Přesto se musí nějak živit. A tak se z nich stali lupiči. Zdržují se v blízkosti menších slabších ptáků, kteří jsou schopní rybáři, a je za letu obtěžují, dokud svůj úlovek neupustí. Na následujících dvou videozáznamech se zaměřili na párek faetonů, kteří nevytvářejí velká hejna jako terejové, nepolykají ryby hned pod vodou a jsou mnohem menší a slabší než ony. A ještě navíc nad nimi mají početní převahu!
