Starokladrubský kůň: Živá kulturní památka

Starokladrubský kůň: Živá kulturní památka
Sdílej
 
Koním lidé odpradávna přikládali mnohem větší důležitost, než např. skotu nebo drobnějším hospodářským zvířatům. Do současných dnů proto vzniklo na celém světě obrovské množství nejrůznějších plemen, která se od sebe liší velikostí, tělesnými tvary, barvou i využitím.

 

Mnohá koňská plemena jsou jen místní, ale existují plemena, která překročila hranice států. Světovou jedničkou je v tomto překvapivě (pro někoho možná nepřekvapivě) naše republika: vzniklo u nás tak jedinečné plemeno, že se tito koně jako úplně první živí tvorové stali národní kulturní památkou a posléze se dostali až na seznam kulturního dědictví lidstva UNESCO.

Nejstarší české plemeno

Řeč je o nejstarším českém plemeni, starokladrubském koni, které se nepřetržitě chová už více než 400 let. Jméno dostal po hřebčínu v Kladrubech nad Labem, ten je nejen nejstarší v Evropě, ale patří mezi nejstarší hřebčíny na světě vůbec (založen byl v roce 1579). Právem je proto i celý hřebčín zařazen mezi naše národní kulturní památky. Přes svůj mohutný vzrůst (v kohoutku měří až 175 cm) a zdánlivě těžkou hlavu patří starokladrubáci mezi teplokrevníky. Jak půvabní a ušlechtilí koně to jsou, se můžete podívat na následujícím videu.

Hřebčín, který je součástí kladrubského zámku, je turisticky přístupný. Ale než se do Kladrub vydáte, můžete se tam podívat alespoň virtuálně.

Starokladrubský kůň: Osvědčený tahák

Starokladrubský kůň je vyšlechtěn především k tahu, ale ne jen tak ledajakému. Vzhledem ke svému vznosnému kroku to byl kůň kočárový, určený pro slavnostní příležitosti. Spřežení starokladrubáků dodnes slouží u dánského a švédského královského dvora. U nás se objevují hlavně při různých slavnostních příležitostech, soutěžích spřežení či ukázkách drezúry. Kladrubáky lze ale využívat i jako jezdeckých koní – i když dostihy asi nikdy běhat nebudou. Oblíbili si je drobní chovatelé, ale osvědčili se i u jízdní policie. Na dokonale sehrané spřežení kladrubáků se můžete podívat na následujícím videu.

Vybělená hříbata

Plemeno starokladrubských koní je známé především v bílé barvě. Jde o zvláštní typ zbarvení, koně jsou tzv. vybělující: Hříbata se rodí černá, mají černou kůži, ale postupně s věkem se srst přebarvuje přes šedou či grošovanou až po bílou. Černé či tmavé zůstávají jen oči, nozdry a kopyta. Typický je pro ně klabonos – těžší hlava s vyklenutým čelem a nozdrami. Bílá barva ale není jediná, v nedalekém hřebčíně ve Slatiňanech se chovají kladrubáci černí. Chovné stádo bylo sice ve 30. letech minulého století rozpuštěno a zlikvidováno, ale ve druhé polovině století byli kladrubští vraníci zpětně vyšlechtěni. Přesto se mezi nimi dodnes objeví i jinak zbarvený potomek. Podívejte se sami.

 

Strakatí vs. jednobarevní: Barvu koní určovala móda

Strakatí vs. jednobarevní: Barvu koní určovala móda

Exkurze v Milovických Travinách: Za divokými zubry a koňmi v Česku

Exkurze v Milovických Travinách: Za divokými zubry a koňmi v Česku

Nesmrtelný ďábel? 20 let boje se zhoubnou nemocí

Nesmrtelný ďábel? 20 let boje se zhoubnou nemocí

Třetí oko: Vzpomínka na první obratlovce

Třetí oko: Vzpomínka na první obratlovce

Podivuhodná místa: Ostrov plný koček

Podivuhodná místa: Ostrov plný koček

 

Články odjinud