Tím "omylem" byla kotva, která se rybáři z ostrova Palawan zasekla na dně oceánu. Když se mu ji podařilo vytáhnout, zjistil, že se zachytila o lasturu zévy obrovské. Neúmyslně vylovený měkkýš v sobě skrýval předmět, který rybář nebyl schopen identifikovat. Nicméně ho zaujal natolik, že si ho vzal domů pro štěstí a uložil pod postel.
Talisman
Letos v létě se rybář stěhoval a tak svůj "talisman" donesl příbuzné žijící ve městě Puerto Princesa, aby mu ho uschovala do bezpečí. Žena v něm rozpoznala obrovskou perlu. Váží 34 kg, je 67 cm dlouhá a 30 cm široká. Rybářova "perla zpod postele" tak odsunula na druhé místo dosavadní rekordmanku – 9 kg vážící Perlu králů, která byla v roce 1939 nalezena také v lastuře zévy a také u ostrova Palawan.
Milionový poklad
Nová rekordní perla nezapře svůj původ, její tvar poměrně věrně kopíruje zprohýbaný tvar lastury zévy. Nyní je vystavena na místní radnici a čeká, až ji prozkoumají odborníci a udělí jí certifikát pravosti. Perla má obrovskou cenu, odhady mluví o více než 100 milionech dolarů. Rybář, který si přál zůstat v anonymitě, ji ale věnoval městu.
Kde se vzaly?
Perly jsou ze stejného materiálu jako schránka měkkýše, tedy z aragonitu (uhličitanu vápenatého) vylučovaného pláštěm kryjícím jeho tělo. Pokud se mezi něj a lasturu dostane cizí tělísko (zrnko písku, parazit), chrání se před ním měkkýš tak, že ho obalí. V lasturách, jejichž vnitřní stranu tvoří perleť (vrstvy aragonitových destiček spojených organickým pojivem konchyolinem), vznikne perla s typickým perleťovým leskem. Přírodní perly jsou vzácné, nejsou téměř nikdy kulaté a často ani bílé – jejich barva závisí na druhu měkkýše, prostředí a potravě. V klenotnictvích jsou proto mnohem rozšířenější perly "umělé". Ve skutečnosti mají stejný původ jako ty přírodní, jen to cizorodé tělísko vloží lidé do pláště mlže uměle.
Tvůrci perel
Protože perly vznikají jako obranná reakce měkkýše, je jasné, že je může vytvořit prakticky každý, jehož schránky jsou z vnitřní strany tvořeny perletí. Tedy i někteří plži nebo sladkovodní mlži.
Perlotvorky
Nejznámějšími tvůrci perel jsou perlotvorky (r. Pinctada). V závislosti na druhu se jejich perly se liší zbarvením, nejdražší „černé“ vytváří perlotvorka mořská (P. margaritifera). Cenné jsou i perly perlotvorky velké (P. maxima), paprskovité (P. imbricata) a několika dalších.
Obři dna
Více než metrová až 200 kilogramová zéva obrovská (Tridacna gigas) je největším žijícím mlžem. Perly tvoří výjimečně, ale ty pak stojí za to. Kromě ní žijí v teplých vodách Indického a Tichého oceánu i menší druhy tohoto rodu.
Falešné perlotvorky
Cenné narůžovělé perly podobné perlám perlotvorek vytvářejí některé druhy kýtovek (r. Pteria). Spolu s perlotvorkami jsou kýtovky nejčastěji využívanými mlži k tvorbě umělých perel.
Říční perly
Nejznámějším sladkovodním mlžem tvořícím perly je kriticky ohrožená perlorodka říční (Margaritifera margaritifera). Žije v čistých chladných vodách Evropy včetně naší republiky. Její perličky jsou drobné, nepravidelné se stříbřitým leskem. Podobné mohou vznikat i v plášti některých velevrubů (Unioninae).
Perleťoví plži
Schránky téměř výlučně z perleti mají ušně (r. Haliotis), které patří mezi plže, přestože jejich ulita připomíná lasturu. Prozradí je jen malý závit na vrcholu. Ušně žijí ve vodách kolem Nového Zélandu a jsou loveny pro perleť (tzv. abalon). Občas ale vytvářejí i perly modré barvy.
Perly v ulitách
Vysoce ceněné perly se objevují i v ulitách některých plžů. Růžové perly vytváří křídlatec velký (Strombus gigas) a sytě oranžové fasciolárka obrovská (Triplofusus giganteus). Podobně zbarvené jsou i perly voluty melounové (Melo melo).
