Podle jedné pověsti vznikla Hranická propast v místě, kde se propadl do pekel svatební kočár rytíře Michala z nedalekého hradu Svrčov. Aby si Michal mohl vzít svou milovanou, úkladně zavraždil jejího manžela a trest oba novomanžele neminul. Skutečnost je obyčejnější, ale propast je záhadným místem i dnes.
Rozleptaný vápenec
Okolí lázní Teplice nad Bečvou a města Hranice na Moravě se označuje jako Hranický kras. Leží na souvrství devonských vápenců, které vznikly usazování a přeměnou vápenitých schránek prvohorních živočichů. Vápence jsou rozpustné a působení vod, zejména teplých minerálních kyselek z hloubi země, v nich dokáže vyleptat úchvatné jeskynní systémy. K tomu došlo i v této oblasti, kde kromě Hranické propasti vznikly také úchvatné Zbrašovské aragonitové jeskyně.
Dobrodruh Mára
Hranická propast leží v lese. Když k ní přijdete, znenadání se před vámi rozevře 69,5 metru hluboký kráter tvořený třemi skalními stěnami. Na jeho dně leží jezírko s minerální vodou. První, kdo se pokusil změřit jeho hloubku, byl jakýsi dobrodruh jménem Mára, který žil v 16. století. Ponořil se do jezírka a zjistil, že nemá dno! Netřeba zdůrazňovat, že legendy o pekelném původu propasti to jen posílilo. Dosáhnout dna Hranického jezírka se nepodařilo ani žádnému z Márových následovníků. Na počátku 20. století se zdálo, že leží v 36 metrech, ale další zkoumání ukázalo, že "dno" byl jen šikmý svah, který se prudce svažuje do hlubin.
Potápění v jezírku
V 60. letech minulého století se do propasti vydali potápěči, kteří dosáhli hloubky 88 metrů. Sonda spuštěná o dvě dekády později naměřila 260 metrů, ale pokus nebyl oficiálně uznán. Z dnešního pohledu však tento výsledek vypadá reálně. V roce 2012 se polský potápěč Krzysztof Starnawski ponořil do hloubky 225 metrů pod hladinou jezírka. Sonda, kterou spustil, dosáhla do 373 metrů, ale ani ta na dno nedosáhla. Ponor do Hranického jezírka si Krzysztof několikrát zopakoval. Rekordní hloubky dosáhl loni, kdy se potopil do 265 metrů. Ponory do Hranické propasti jsou velmi náročné: Voda je studená, zkalená a její minerální složení dráždí kůži a poškozuje potápěčské vybavení. Nutnou součástí je navíc několikahodinový pobyt v dekompresní komoře.
Světový rekord
Zatím poslední akce proběhla 27. září 2016 za účasti českých speleologů a důležitým členem týmu byl i podvodní robot. Krzysztof se potopil do hloubky 200 metrů a natáhl orientační šňůru pro robota. Poté instaloval kladky pro jeho vodicí kabel a v hloubce 60 metrů robota vypustil. Robot sestupoval podél orientačních šňůr, a když skončily, naváděl jej operátor podél stěny jeskyně do stále větší a větší hloubky. V hloubce 404 metrů bylo dosaženo maximální délky vodicího kabelu a robot se musel vrátit. Dna nedosáhl, ale tato hloubka stačila na světový rekord. Hranická propast překonala italskou jeskyni Pozzo del Merro (naměřená hloubka 392 metrů) a stala se nejhlubší zatopenou jeskyní světa.
Kde je dno?
V jaké hloubce se nachází dno Hranického jezírka tak stále nevíme. Možná leží jen o pár metrů níž a možná se nachází až v hloubce 800 až 1200 metrů pod hladinou jezírka. Taková je totiž podle geologů mocnost zdejšího vápencového masivu. Jedno je už ale jisté: Dno na vlastní oči žádný člověk neuvidí – do potřebné hloubky se v jeskyni dokáže ponořit jenom robot.
Zbrašovské aragonitové jeskyně
Systém chodeb, dómů, komínů a puklin leží na levém břehu řeky Bečvy v lázních Teplice nad Bečvou. Vznikl současným působením povrchových a teplých podzemních vod, které rozleptávaly vápencový masiv. Jeskyně jsou nejteplejší v celé České republice – průměrná teplota je příjemných 14 stupňů Celsia. Spodní části jsou zaplněny oxidem uhličitým.
Jeskyně jsou ve vybraných částech roku přístupné pro veřejnost. Pokud se do nich vypravíte, můžete se těšit na stalagmity, krystaly aragonitu. Sintrové "koblihy" a onyxem povlečené stěny jeskyní.
Život v propasti
Hranická propast leží na pravém břehu Bečvy v Národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic. Rezervace vznikla v roce 1952 za účelem ochrany místních krasových jevů, rostlin i zvířat. Bohatá na živé organismy je i samotná propast. V její suché části roste kriticky ohrožená kapradina jelení jazyk celolistý. Ve skalních stěnách hnízdí kavky obecné a poštolky a jeskyni zvanou Rotunda suchá v létě obývá kolonie netopýrů velkých. Do této jeskyně se dostanou pouze potápěči, netopýři vletují skalní puklinou. Zatopené části propasti také nejsou bez života. Výskyt živočichů však závisí na hloubce: U hladiny najdeme především druhy typické pro prameny, ve spodních vrstvách žijí už jen vzácní korýši přizpůsobení životu v podzemních krasových vodách.
Hranická propast
70 metrů – okraj propasti
0 metrů - hladina jezírka
265 metrů – rekordní ponor K. Starnawskiho (srpen 2015)
404 metrů – hloubka dosažená robotem GralMarine (září 2016)
