Na světě žije přes 3500 druhů hadů. Obsadili pouště i deštné pralesy, žijí na povrchu i pod zemí, šplhají do korun stromů, plavou v řekách i v oceánu. Rozmanitému prostředí a odlišné kořisti se přizpůsobily i jejich oči.
Mezinárodní skupina zoologů zkoumala, jaké geny utvářejí zrak 69 druhů hadů z celého světa. Ukázalo se, že v průběhu vývoje různých druhů prodělaly celou řadou mutací. Výsledkem je, že každý had vidí své okolí jinak.
Hadi vidí dvoubarevný svět
Genové mutace pozměnily především světločivné buňky. Jako u ostatních obratlovců jsou dvou typů – tyčinky a čípky. Tyčinky rozlišují světlo a tmu. Umožňují jen nebarevné vidění, zato vidí i za šera. Barevné vidění zajišťují čípky.
Na základě dosavadních poznatků vědci předpokládají, že hadi vnímají svět dvoubarevně, protože vidí jen dvě základní barvy – stejně jako barvoslepí lidé.
Oči s UV filtrem
Denní hadi loví za světla. V sítnici oka proto mají větší množství čípků, které umožňuje ostré vidění za dne. Výzkum ukázal, že jejich oči před slunečními paprsky chrání čočka, která nepropouští škodlivé ultrafialové záření. Navíc had vidí jasněji, protože čočka odfiltruje modrou složku světla. Had proto vidí podobně jako člověk, který si nasadil žluté brýle.
Noční lovci
Hadi, kteří potřebují dobře vidět za šera nebo tmy, vidí podobně jako kočka v šedých odstínech. Jejich oči jsou stavěné tak, aby zachycovaly co nejvíce světelného záření. Tomu odpovídají jejich čočky, kterými ultrafialové záření lehce prochází. Vědci ale zjistili, že filtr v čočce postrádají i někteří denní hadi – domnívají se, že jde o druhy, které nejsou závislé na ostrém vidění nebo žijí v zastíněném prostředí.
Význam zorničky
Denního a nočního hada na první pohled odlišíte podle zorničky: Denní hadi mívají velkou kruhovou zorničku, která propouští hodně světla. U nočních hadů bývá štěrbinovitá. Důvodem je ochrana před přílišným množstvím světla – štěrbinovitá zornička se totiž dokáže zúžit více než kruhová.
Zvláštní kapitolou jsou někteří denní stromoví hadi s vodorovnou zorničkou. Díky ní vidí dokonale prostorově, což je při lovu ve větvích nutné – když svou kořist neuloví na první pokus, přijdou o ni.
Jak hadi slyší, cítí, vnímají
Hadi jsou kromě zraku samozřejmě vybaveni i dalšími smysly obvyklými u obratlovců. Ale mají i něco navíc.
Sluch
Vnější ucho s boltcem na hadí hlavně nenajdete a uvnitř se zachovala jediná sluchová kůstka (třmínek). Ten je spojený s dolní čelistí, a pokud má had hlavu v kontaktu se zemí, přenáší do vnitřního ucha vibrace z půdy.
Čich
Had stejně jako ostatní obratlovci vnímá pachy pomocí nosní sliznice. Navíc má na patře dvě jamky, tzv. Jacobsonův orgán, který je schopen rozlišit molekuly různých pachů. Had je k jamkám dopravuje svým rozeklaným jazykem. Proto ho tak často vysunuje zvláštním zářezem v tlamě.
Infra kamera
Hroznýše, krajty a chřestýšovité hady příroda vybavila zvláštním smyslem – vlastní infračervenou kamerou s rozlišením až na desetiny stupně. Na horní čelisti mají tzv. tepločivné jamky, chřestýši dvě, krajty a hroznýši jsou vybaveni celou řádkou těchto termoreceptorů. Protože jsou po stranách hlavy, had vidí tepelný obraz své kořisti prostorově a i bez pomoci očí ji bezpečně uloví.
Tajemství hadí kůže odhalujeme v časopisu ABC č. 12/2021. Toto i jiná ábíčka si můžete koupit onlne tady a přijde vám až domů.
