Vědci spíš náhodou zjistili, že severoamerické lišky šedé vynalezly opravdu neobvyklý způsob, jak oklamat nepřítele. Přišli na to, když nainstalovali skryté kamery na místa, která slouží pumám k označování teritoria a ke komunikaci s dalšími jedinci svého druhu. K jejich údivu se záběrech objevovaly nejen pumy, ale také malé lišky šedé. Podívejte se, na jednu z mnoha videonahrávek, která vědce tak překvapila.
Liška šedá si šplhne
Liška šedá dovede na rozdíl od všech ostatních lišek výborně šplhat po stromech. Pomáhají ji v tom zahnuté velmi ostré drápy, které si před otupením chrání podobně jako kočka – dovede je zatáhnout. Částečně zatahovací drápy má i řada dalších lišek, ale žádná to nedovedla k takové dokonalosti. Lišky se na stromech chovají naprosto suverénně, běhají po nich se stejnou jistotou, jako po pevné zemi. A nevadí, že je tma, jsou to spíš zvířata noci než dne. Následující videa pořízena skrytou kamerou pro noční viděni ukazují, jak obratně se lišky ve výškách pohybují.
Troufnou si i na hladké svislé kmeny jehličnatých stromů:
Lišky ze souostroví Channel Islands
Lišky stejného rodu, jako je liška šedá, obývají i několik ostrovů v souostroví Channel Islands. Na každém z nich se vyvinul trošku odlišný poddruh. Vědci se domnívají, že jde o potomky pevninských lišek šedých, které se kdysi dávno dostaly na ostrovy, možná dokonce přičiněním lidí, a zůstaly tu v izolaci. Za dlouhá staletí až tisíciletí tu díky ostrovní izolaci vznikl samostatný druh, který se od původních lišek šedých liší hlavně velikostí: Na ostrovech s nedostatkem místa a omezenými zdroji potravy se postupně zmenšily. Původně tu neměly žádné přirozené nepřátele, teprve v nedávných letech se tu objevili orli, pro které jsou miniaturní lištičky snadnou kořistí.
A ještě se vrátíme k lišce šedé. Tato převážně noční šelma se občas nechá vidět i za dne. A připraví divákům docela zábavn ou podívanou, jako spousta jiných šelem je milá a hravá a často se nebojí ani lidí.
