Jméno piraňa si každý okamžitě spojí s hororovými scénami z filmů a dobrodružné literatury. V nich hejno malých rybek v několika vteřinách obere na kost stádo krav nebo koně i s jezdcem. Zdálo by se, že v jihoamerických řekách hrozí smrt každému, kdo do nich vkročí.
Akvaristé a indiáni
Strach z piraní ale nesdílejí všichni. Indiáni se bez obav koupají v řekách, kde tyto ryby žijí. Případy, kdy piraně zaútočí na člověka, se dají spočítat na prstech. Většinou k tomu dochází v době, kdy je v řece málo vody a potravy. Nebo když ryby někdo vyruší při tření a kladení jiker. Ale i pak to jen výjimečně končí smrtí člověka. Obvyklejší jsou malá, byť docela krutá zranění – vykousnutá tkáň svalu či amputované prsty.
Domácí zvířátko piraňa
Ještě menší obavy mají zkušení akvaristé. A nechovají jen býložravé a plodožravé druhy – v akváriích se objevuje i proslulý "zabiják" piraňa červená (Pygocentrus nattereri). Dravé pirani nejčastěji najdete v akváriích v zoologických zahradách. Už proto, že tuto rybu nelze chovat po jednom exempláři a celé hejno vyžaduje hodně velkou nádrž. Chovatel musí být velmi opatrný při manipulaci s rybami a také musí počítat se značnou spotřebou kvalitního masa. Pokud pirani hladovějí, začnou si vzájemně vykusovat kusy masa z těla.
Zuby jako nůžky
Dravé druhy mají ploché zuby trojúhelníkovitého tvaru s ostrým hrotem a pilovitým okrajem. Zuby horní i dolní čelisti do sebe proti sobě zapadají, takže stříhají jako nůžky a umožňují piraňám vykusovat velké kusy masa z těla oběti. Tvarem a funkcí se tak nápadně podobají zubům žraloků. Včetně toho, že za vylomený zub rybě vyroste nový.
Lepší než aligátor
Efektivita piraního kousnutí není daná jen tvarem zubů - svou roli hraje i síla stisku čelistí. A ta nemá ve světě obratlovců obdoby. Vědci před časem prozkoumali čelisti největšího dravého druhu, až 30 cm dlouhé pirani stříbřité (Serrasalmus rhombeus). A zjistili, že je schopná vyvinout sílu třicetkrát převyšující její vlastní váhu. Stisk jejích čelistí je tedy třikrát silnější než u podobně velkého aligátora.
Silné svaly
Za nejsilnější kousnutí na světě vděčí pirani mohutným žvýkacím svalům, které představují až 2 % jejich celkové váhy. Svaly se upínají k dolní čelisti v bodě, který umožňuje rozložit sílu skusu na celou její délku. To znamená, že sval na ni působí stejnou silou od kloubu až po špičku. Není divu, že ryba dokáže jediným kousnutím ucvaknout lidský prst i s kostí!
Megakousnutí megapirani
Výsledky svého výzkumu vědci také využili k rekonstrukci a výpočtu síly skusu vyhynulé, až 130 cm dlouhé megapirani (Megapiranha paranensis). Ta překonala i piraňu stříbřitou: síla jejího skusu dosahovala až padesátinásobku vlastní váhy. Desetikilová megapiraňa tak kousala stejně silně jako 400 kg těžký žralok bílý!
Bezpečí v hejnu
Pirani žijí v hejnu. Původní domněnku, že je to kvůli lovu kořisti větší, než jsou samy, vědci nepotvrdili. Pirani sice občas uloví kapybaru nebo jiného velkého obratlovce, ale jejich hlavní potravou jsou drobnější ryby, hmyz či vodní korýši a nepohrdnou ani mršinami. Vědci se tak přiklánějí k tomu, že jde o bezpečnost. Pirani totiž nejsou vrcholovými predátory - samy se stávají kořistí kajmanů, ptáků, velkých dravých ryb a v neposlední řadě i lidí.
