Spousta lidí se pavouků bojí nebo štítí, případně obojí. Nejraději by byli, kdyby vůbec neexistovali. Jenže svět bez pavouků by možná vypadal o dost jinak, než jak ho známe. Osminozí členovci jsou v něm mimořádně důležití. Potvrdili to vědci, kteří si posvítili na potravní zvyky pavouků a jejich vliv na prostředí.
Pavouci jsou všude
Všichni pavouci jsou draví a mezi suchozemskými predátory mají jednoznačně největší zastoupení. Na příhodných místech může žít až 1000 jedinců na m2! Celosvětový průměr jejich hustoty je 131 – 152 jedinců na m2. V současnosti žije přes 45 tisíc druhů, které obývají prakticky všechna přirozená prostředí včetně arktické tundry. Díky svým pavučinovým "balónům" dobývají horské vrcholy a za den jsou schopni uletět až 30 km. Stejně tak ale přežívají i ve městech nebo na obdělávané zemědělské půdě.
Sedm oblastí
Autoři nové studie si nejprve rozdělili životní prostředí pavouků na sedm kategorií: tropické pralesy, severské lesy a lesy mírného pásu, tropické travnaté pláně, travnaté pláně mírného pásu včetně polí, sečených luk a pastvin, každoročně obhospodařovanou půdu, pouště a konečně arktickou tundru. V každém prostředí pak srovnávali hmotnost všech pavouků, kteří v něm žijí, s množstvím a složením potravy, kterou spotřebují za určitý čas.
Lovci členovců
Ve všech typech prostředí tvořili hlavní potravu pavouků členovci - zástupci hmyzu všech vývojových stadií a jiní pavouci. Jen některé velké druhy loví i žížaly, slimáky či menší obratlovce. Kolik potravy pavouci sežerou, ovlivňuje doba, po kterou mohou lovit. V v arktických oblastech nebo na obdělávané půdě loví jen asi 120 dnů v roce, v tropických pralesích celoročně. Hlavní podíl na pavoučí spotřebě však mají druhy žijící v lesích a v otevřené travnaté krajině.
Miliony tun masa
Když vědci sečetli celkovou celoroční spotřebu živočišné potravy všech pavouků na světě, vyšlo jim závratné číslo: Pavouci jí sežerou 400 – 800 milionů tun ročně. Pro srovnání, všichni lidé světa spotřebují za rok 400 milionů tun masa a ryb. Zajímavé je, že za pavouky zůstávají i ti největší konzumenti světa, kytovci. Ti za rok uloví asi 280 – 500 milionů tun živé kořisti.
Obránci úrody
Zásadním výsledkem studie je i zjištění, že v pavoučí potravě mají hlavní zastoupení různí škůdci na rostlinách. Pavouci jsou tak významnými pomocníky zemědělců a lesníků. Vědci uznávají, že obětí se stávají i druhy přínosné (například včely), ale užitek převažuje. Pokusy ukázaly, že pavouci škůdce nejen loví, ale také potlačují jejich zhoubnou činorodost: V oblastech, kde žijí, se škodlivý hmyz v obavách před predátory skrývá a je méně aktivní.
Neplácat!
Užitečnost pavouků tak nová studie neoddiskutovatelně potvrdila. A my bychom si jich měli začít více vážit. Nebo je alespoň přestat pronásledovat se stočenými novinami. Když už pavouka v pokoji nesnesete, opatrně ho naberte na papír a vyneste ven!
Potrava pro jiné
Pavouci nejsou užiteční jen tím, že loví a omezují škůdce. Vědci odhadují jejich celosvětovou hmotnost na 25 milionů tun. A to už je spousta "masa" pro jiné predátory. Vyloženě pavoukožravých specialistů na světě žije asi 8 až 10 tisíc. Kromě mnoha drobných parazitů je to např. celá jedna skupina blanokřídlého hmyzu. Další živočichové zařazují pavouky do svého jídelníčku společně s hmyzem a drobnými členovci. Týká se to hlavně ptáků, pavouky však najdeme také v jídelníčku žab a mloků, ještěrů a hadů, rejsků, hlodavců i netopýrů. A samozřejmě i samotných pavouků.
