Většinu území Austrálie zabírají pouště, jen ve východních oblastech se udržely lesy. V horách Queenslandu lze dokonce navštívit deštné pralesy, jedny z nejstarších na světě. Jsou to totiž pozůstatky lesů, které pokrývaly dávný prakontinent Gondwanu. Ale většinu území zabírají světlé blahovičníkové lesy. A právě ty jsou domovem koalů, kteří se živí jejich listy.
Blahovičníky, známé také pod názvem eukalypty, obsahují množství silic a těkavých látek, které jsou pro většinu obratlovců jedovaté. Koalové, kteří se přizpůsobili jejich trávení, tak získali doslova výsadní postavení v těchto lesích. Nemají tu prakticky žádnou konkurenci ani nepřátele. Tato výhoda je současně nevýhodou – nemuseli se nijak vyvíjet, aby unikali nepřátelům nebo si hledali náhradní zdroje potravy. Jakákoliv změna prostředí je dnes proto ohrožuje. I to je jeden z důvodů, proč z mnoha míst mizejí. Jak asi žili koalové ještě před příchodem Evropanů, si lze představit podle následujícího videoklipu:
Koala jako symbol Austrálie
Koalové jsou symbolem Austrálie a jejich mizející populace nedává spát zoologům a ochráncům přírody. Na jejich ochranu či přímo záchranu tak vznikla celá řada programů – jak záchranářských, tak výzkumných. A protože se koalové poměrně pomalu množí – samice může porodit a odchovat jedno mládě jednou za rok, sledují vědci jejich zdravotní stav a plodnost. Jak to vypadá v praxi, uvidíte na následujícím videu.
Narozené mládě stráví první půl rok ve vaku, když po půl roce vykoukne ven, už vidí a je osrstěné. Ale pořád je závislý na matce a tak se jí drží jako klíště.
I když mají blahovičníky poměrně řídké průhledné koruny, najít vysoko na stromě koalu, není vůbec snadné. Občas je to ale nutné. Nejen když vědci potřebují zkontrolovat jeho zdravotní stav, ale i tehdy, když se ocitne v nebezpečí, třeba při požáru lesa (eukalypty jsou díky svým silicím vysoce hořlavé), nebo je zraněný či nemocný. Záchranářům s jejich hledáním proto pomáhají speciálně vycvičení psi s mimořádně jemným čichem. Ti jsou schopni ucítit hledaného vačnatce i tehdy, když se skrývá vysoko v koruně stromu.