V současné době vědci rozlišují 202 druhů chameleonů, z nichž většina žije v Africe na jih od Sahary a na Madagaskaru. Jen několik druhů se zabydlelo v severní Africe, na Středním Východě, v jižní Indii a na ostrovech Indického oceánu. Jen jediný druh žije na několika místech jižní Evropy. Nejmenší druhy měří jen několik milimetrů až centimetrů, ty největší mohou být téměř tři čtvrtě metroví. Chameleoni, o kterých jste se dočetli v ABC 16/2017, patří k těm menším, však se jim také přezdívá trpasličí chameleoni (dwarf chameleon).
Trpasličí chameleon
Jedním z nejběžnějších je chameleon, který se i česky jmenuje trpasličí (Bradypodion pumilum). Tento druh žije v otevřené krajině a nevyhýbá se ani zahradám a parkům. Přesto je stejně jako většina ostatních druhů, ohrožen ztrátou životního prostředí a přeměnou křovinaté buše v intenzivně obhospodařovanou zemědělskou půdu. Vědci proto studují jeho životní a rozmnožovací zvyklosti a nároky na prostředí, aby mu mohli zajistit odpovídající životní prostředí, v němž by mohl přežívat a rozmnožovat se.
Oči "na stopkách"
Chameleoni mají mezi ještěry zcela neobvyklá přizpůsobení – a to i ti nejmenší. Jejich klíšťkovitě pozměněné končetiny – vždy dva a dva prsty částečně srostlé proti sobě, slouží k pevnému úchopu tenkých větviček a rostlinných stonků. Pohyblivé oči "na stopkách" se natáčejí všemi směry nezávisle na sobě, takže se chameleon může dívat jedním okem dopředu a druhým dozadu. Mají pevný ovíjivý ocásek, za který se dokážou zavěsit a udržet na něm váhu celého těla.
Také jejich životní strategie je odlišná, zatímco většina živočichů se snaží být co nejrychlejší, aby dokázala utéct před nepřítelem, chameleoni se vydali opačným směrem, snaží se být co nejpomalejší. Není to až tak nesmyslné, většina predátorů závislých na zraku vnímá především pohyb. Nehybné zvíře, které vypadá jako jeden z mnoha okolních listů, snadné přehlédnou. I samotný pohyb chameleona ve větvích připomíná spíš list v mírném vánku.
K maskování ovšem neslouží jejich proslulá schopnost měnit barvu, jak se dlouho věřilo. Jde o způsob komunikace a projev okamžité nálady. Rozzuřený chameleon nadýmá hrdlo a zvýrazňuje svoje barvy, aby zastrašil protivníka či vetřelce, jindy hrou barev láká samičku. "Bojující" chameleony, i samičku rodící mláďata můžete sledovat ve videu nad tímto odstavcem.
