Seznam Top 10 nejzajímavějších druhů, které byly vědecky popsány v minulém roce, sestavuje Mezinárodní institut pro výzkum druhů (The International Institute for Species Exploration, IISE). Stejně jako v předchozích letech jej i letos zveřejnil na konci května. 23. května slavil narozeniny švédský švédský botanik Carl Linné (1707 až 1778), zakladatel moderního přírodovědného návosloví. Jde tedy o jakýsi symbolický dárek.
A kdo se dostal do Top 10 za rok 2016?
Potterovský pavouk
vědecké jméno: Eriovixia gryffindori
výskyt: Indie
Nepřipomíná vám něco druhové jméno gryffindori? Samozřejmě, Gryffindor a Harryho Pottera. Pavouk, který měří sotva 2 milimetry, jej dostal po zásluze – jeho kónický tvar těla s přepadlou špičkou připomíná Moudrý klobouk, který Harryho zařadí právě do Gryffindoru.
Pavoukovi slouží zvláštní tvar těla jako maskování mezi uschlými hnědými listy, v nichž se ukrývá během dne. Vědci zatím znají jen jediný exemplář, ale domnívají se, že patří mezi noční živočichy a loví v noci.
Maskovaná kobylka
vědecké jméno: Eulophophyllum kirki
výskyt: Malajsie
Objev nového druhu kobylky je "vedlejším produktem" vědecké výpravy za pavouky a hady Bornea. Čtyři centimetry dlouhé kobylky využívají své barvy a tvar těla k tomu, aby co nejlépe splynuly s listovím. Samečci jsou zelení, ale samičky mají zářivě růžové zbarvení. Skákavé zadní nohy jsou kratší než u jiných kobylek, zřejmě proto, aby nenarušily jinak dokonalé maskování.
Kořenová krysa
vědecké jméno: Gracilimus radix
výskyt: Indonésie
V Indonésii žije skupina myšovitých hlodavců, kteří se dokonale přizpůsobili vodnímu živlu. Skvěle plavou a živí se pouze dravě – jejich kořistí je vodní hmyz a další bezobratlí. Do rodinky těchto vodních krys však loni přibyl nový člen, který masožravou dietu úplně nedodržuje. Krysa Gracilimus radix (radix je v latině kořen) si svůj jídelníček zpestřuje kořeny, takže ji musíme považovat za všežravce.
Soutěživá mnohonožka
vědecké jméno: Illacme tobini
výskyt: USA
Rekordmanem v počtu končetin je americká mnohonožka Illacme plenipes, která měří jen tři centimetry, ale má až 750 párů končetin. Není vyloučeno, že nově popsaný druh ji vyzve na souboj. Vědci mu sice napočítali jen 414 párů nohou, ale mnohonožkám během života přirůstají tělní články – a s nimi i končetiny. Nová mnohonožka je asi dva centimetry dlouhá, žije v půdě a nemá oči. Vědci ji považují za zástupce starobylé linie, která pochází z doby před rozpadem superkontinentu Pangea před 200 miliony let.
Dračí mravenec
vědecké jméno: Pheidole drogon
výskyt: Papua Nová Guinea
Ostny na zádech inspirovaly vědce k tomu, aby nový druh mravence pojmenovali po Drogonovi – černému drakovi, který patří Daenerys Targaryen z knižní fantasy série Hra o trůny. Nejprve je považovali za součást mravencovy obranné strategie. Zkoumání mikrotomografií však ukázalo, že přinejmenším některé ostny slouží jako "kotva" pro úpony mohutných svalů hlavy, které pohybují neobvykle velkými a mohutnými kusadly. Mravenci jimi drtí tvrdá semena, která by pro ně jinak byla nepoživatelná.
Královský rejnok
vědecké jméno: Potamotrygon rex
výskyt: Brazílie
Přes metr dlouhý a až 20 kg těžký rejnok žije pouze a výhradně v řece Tocantins. Má nápadné zbarvení: na černohnědém podkladu jsou velké oranžové skvrny. Spolu s jeho velikostí mu vysloužilo druhové jméno rex čili král. Objev tak velké a barevné ryby naznačuje, že o obyvatelích vodního světa Jižní Ameriky toho pořád ještě víme málo.
Stonožka potápěč
vědecké jméno: Scolopendra cataracta
výskyt: Laos, Thajsko, Vietnam
Stonožky jsou suchozemci, kteří žijí v pouštích, tropických pralesích a dokonce i za polárním kruhem. Loni popsaný druh je vůbec první stonožkou, která dokáže plavat a potápět se. "Vodní" stonožka je asi 20 cm dlouhá, má dvacet párů končetin a černé zbarvení. Byla objevena pod kamenem a na útěku před vědci se vrhla do vodního toku, v němž se skryla pod hladinou.
Krvavé rajče
vědecké jméno: Solanum ossicruentum
výskyt: Austrálie
Toto je příklad druhu, který vědci popsali loni, ale organismus jako takový znají už dávno. Až dva metry vysoká křovina byla objevena už před 50 lety, ale botanikové ji považovali za pouhou variantu příbuzného druhu Solanum dioicum. Plody s ježatou slupkou připomínají rajčata, ale jsou menší – v průměru měří 1,5 až 2,5 cm. Když rozříznete nezralý plod, změní působením kyslíku barvu ze zelenavé na krvavě červenou.
Ďáblova orchidej
vědecké jméno: Telipogon diabolicus
výskyt: Kolumbie
Také to vidíte? Uprostřed květu orchideje je hlavička čerta! Není to ale žádný symbol zla. Neobvyklý prvek vznikl srůstem samčích a samičích pohlavních orgánů a i celá rostlina je zcela neškodná. Ve vlhkých horských pralesích roste na kůře stromů, kterým však neubírá ani vodu ani živiny, jde tedy o takzvaný epifyt.
Dravý mlžojed
vědecké jméno: Xenoturbella churro
výskyt: Mexiko
Nejnepřístupnější prostředí z celého seznamu má bezesporu nově popsaný mlžojed. Byl objeven v Kalifornském zálivu v hloubce 1722 metrů. Mlžojedi jsou jedni z nejprimitivnějších bilaterálně souměrní živočichové, mezi které patří i člověk. Na pohled připomínají slimáky, nově popsaný oranžově zbarvený druh je asi 10 cm dlouhý. Žije na dně, kde se pravděpodobně živí škeblemi.
Dobrá zpráva?
Od roku 2008, kdy byl sestaven první seznam Top 10, bylo pojmenováno téměř 200 tisíc nových druhů rostlin a živočichů. Nebýt krize biodiverzity, byla by to dobrá zpráva. Naneštěstí mnohem rychleji, než objevujeme nové druhy, ubývá jiných. Tempo vymírání je podle zakládajícího ředitele Mezinárodního institutu pro výzkum druhů Quentina Wheelera 1000× rychlejší než kdy v pravěku. A pokud nezrychlíme tempo objevů nových druhů, riskujeme, že se nic nedozvíme o milionech druhů, které mohou být úžasné i užitečné zároveň.
