Zoo Praha nedávno představila vítězný projekt pavilonu pro pandy velké. Zbývá získat stavební povolení a pak ho postavit. Teprve potom přijde na řadu to nejpodstatnější – získat od čínské vlády samotné pandy.
Medvědi do Arktidy
Nápad vybudovat pavilon pro pandy vznikl tak trochu druhotně. Původní myšlenka se totiž týkala ledních medvědů. Jejich pavilon je zastaralý a tak bylo rozhodnuto, že se pro lední medvědy vybuduje nový, moderní, a ten starý se zbourá. Lední medvědi se přestěhují do severní části zoo do expozice Arktida, kterou s nimi budou sdílet i tuleni či severské druhy ptáků.
Pandy v pronájmu
Jenže co s místem po zbouraném pavilonu ledních medvědů? A tehdy se objevil nápad, že by to bylo hezké místo pro velké pandy. Slavný černobílý medvěd by se určitě stal obrovským lákadlem pro návštěvníky zoo. Získat pandy ovšem není snadné: Čína je považuje za svůj národní poklad a do světových zoo je pouze pronajímá. První jednání o pronájmu pand pražské zoo však už úspěšně proběhla.
Kousek Číny
Pavilon pro pandy musí splňovat řadu podmínek. Vnitřní i venkovní výběhy pand musí odpovídat jejich požadavkům a napodobovat jejich přirozené prostředí. A protože v Číně pandy žijí v zalesněných horách, nebudou ve venkovním výběhu chybět kopce, potok a spousta vegetace. Samotářská zvířata budou mít v pavilonu své soukromí, ale budou se moci i navštěvovat.
První v Praze
Pandy nebudou jediní obyvatelé nového pavilonu, jeho část bude patřit neméně atraktivním "zlatým opicím", langurům čínským. Tyto ohrožené horské opice jsou sice v přírodě o něco početnější než pandy, ale v zoologických zahradách naopak vzácnější. Na rozdíl od pand, které lze jen v Evropě vidět v pěti zoo, je totiž nechová žádná evropská ani americká zoo!
Náhradní plán
Může se samozřejmě stát, že si čínská vláda pronájem pand pražské zoo na poslední chvíli rozmyslí. Vedení zoo má ale pro tuto situaci náhradní plán. Místo černobílých medvědů se do sousedství langurů čínských nastěhují jiní asijští medvědi. V úvahu by nejspíš připadal medvěd ušatý (Ursus thibetanus) nebo některý ze vzácných horských poddruhů medvěda hnědého (Ursus arctos). Ale zatím se zdá, že je vše na dobré cestě a že se můžeme začít těšit na pandy.
Požírač bambusu
Panda velká (Ailuropoda melanoleuca) je doma v horských lesích Číny v nadmořských výškách od 1200 do 4100 m. Vědci si dlouho nevěděli rady s jejím zařazením, genetické studie ale prozradily, že je pravým medvědem.
Jedinečná je její potravní specializace: Třebaže má trávicí systém masožravců, živí se takřka výlučně výhonky bambusů. S trávením rostlinné stravy jí pomáhají specializované bakterie v trávicím traktu. Do loňského roku byla v Červeném seznamu řazena do kategorie ohrožený druh, ale díky obrovskému ochranářskému úsilí byla na konci roku 2016 přeřazena do kategorie zranitelný.
Velehorská opice
Langur čínský (Rhinopithecus roxellana) je podobně jako panda doma v horských lesích Číny v nadmořských výškách od 1500 do 3400 m. Je to jeden z mála primátů, který žije v oblastech v zimě zasněžených, v nichž teploty klesají až pod -8 oC.
V zimě jim k obživě stačí lišejníky, ve vegetační sezoně se živí listím, pupeny, výhonky stromů a různými plody a semeny. V Červeném seznamu jsou řazeni do kategorie ohrožený druh. Jednou z příčin jejich ohrožení je i jejich závislost na lišejnících – ty většinou rostou na mrtvých stromech, které jsou ale jako první z lesa vytěžené.
