Má to své odůvodnění. Zatímco psi jsou šelmy žijící ve smečce, jsou zvyklí spolupracovat, uznávat nadřazenost vůdce a poslouchat jeho pokyny, kočka je samotářka. Žádného vůdce nepotřebuje, autoritu neuznává, je svá. U divokých koček to platí bezvýhradně. A u těch domácích?
Jak kdy. Kočky si do na rozdíl od psů uchovaly spoustu vlastností svých divokých předků. I ta nejpřítulnější domácí micka tak stále zůstává divokou šelmou, dokonale vybaveným lovcem.
Nejvíc se to projevuje u tzv. venkovních koček, které bez problému dokážou přežívat v přírodě a na lidské péči jsou prakticky nezávislé. Přesto i ty dovedou svého člověka milovat, rády se přijdou pomazlit, uvítají teplý pelíšek a misku se žrádlem. Ale jen tehdy, když samy chtějí. Na svou nezávislost si nenechají sáhnout.
"Nerozbitné" kočky
Co tedy lidé na kočkách vidí? Zejména tehdy, když už je nepotřebují k tomu, aby chránily jejich úrodu? Určitě to, že jsou dokonalé – jejich tělesná stavba z nich činí akrobaty schopné šplhat po stromech, běhat a skákat, balancovat na úzkém plotě. Jsou téměř "nerozbitné" – v pádu se obrátí a dopadnou na všechny čtyři pružné končetiny. A jejich půvabný vzhled, hebký kožich a mazlivost přináší lidem pocit pohody a klidu. Dokonce se tvrdí, že majitelé koček jsou zdravější. Slova ale ani nejsou nutná – dokument, který následuje, prozradí vše:
Neposlušné šelmy
Pejskaři kočkám vyčítají, že je nelze naučit poslušnosti, nelze je cvičit. Kočkaři s tím rozhodně nesouhlasí. A uvádějí spoustu příkladů. Kočka povelům svého pána dobře rozumí. Jistě - nepřiběhne na zavolání k noze, nenaučí se povelům sedni, lehni. Ale když má svého pána ráda, na zavolání pomalu a důstojně přijde, spokojeně se mu otře o nohy a ani nevyžaduje odměnu jako pes.
Naučí se, kam smí a kam nesmí a je schopná to dodržovat. Nevyje a neštěká (ani nemňouká), když její člověk odchází do práce, ale když přichází, radostně ho po kočičím způsobu vítá. A přitom není vlezlá, nemotá se pod nohama, ke spokojenosti jí stačí být v jeho blízkosti.
Chovat kočku má navíc řadu výhod. Především nevyžaduje od chovatele tolik času, není nutné ji několikrát denně venčit, není nutné se jí několik hodin denně věnovat. Kočka spoustu času prospí, a když nespí, dovede se sama zabavit. Je to tedy ideální zvíře pro lidi zaměstnané, kteří mají málo času a nemají v blízkosti svého domova les nebo alespoň park.
Dnes navíc existují plemena, která svým exotickým či luxusním vzhledem uspokojí i nejnáročnějšího chovatele. Přesto i ty zůstávají kočkami. A ještě jednu výhodu mají – neopouštějí své pány tak brzy, dožívají se vyššího věku než psi. Pokud jste stále ještě kočkám nepropadli,podívejte se na druhé video.
