Navštívili jsme mravenčí zoo. Tedy – ona je to zoo jako každá jiná, ale jen v této mohou návštěvníci vstoupit do mraveniště.

Když jsme se v redakci ábíčka dozvěděli, že v Zoo Hluboká otevřeli "mraveniště", tedy expozici věnovanou mravencům, bylo rozhodnuto. To musíme vidět. Údajně největší a nejspíš i jediné formikárium (tak se odborně jmenuje zařízení pro chov mravenců) v zoo u nás a jedno z největších v Evropě láká i na největšího mravence světa. A tak jsme se tam jednoho prázdninového dne vydali.

Každý ve svém

Každý druh mravenců vyžaduje jiné podmínky, některé žijí v tropickém pralese, jiné na poušti. Některé budují mraveniště pod zemí, jiné ve dřevě a další v korunách stromů. A tomu musí odpovídat i podmínky v chovném zařízení. "Mraveniště" v Hluboké je tak ve skutečnosti pavilon, v němž mají jednotlivé druhy mravenců své vlastní chovné zařízení s odpovídajícími podmínkami.

Dvojí metr

Chovu mravenců se jako první začali věnovat soukromníci. Ti také poskytli Romanu Kösslovi, autoru myšlenky vybudovat v zoo mraveniště, první rady. I tak musel hodně přemýšlet – bylo nutné zajistit mravencům vhodné životní prostředí, ale současně umožnit návštěvníkům jejich pozorování. Nakonec se vše podařilo: Každý z chovaných druhů mravenců můžete pozorovat na povrchu, kde shánějí potravu, i v jejich "podzemním" hnízdě, kde se skrývá královna a kde vychovávají potomstvo.

Smrt na pochodu: Obávaní ohniví mravenci

Milovníci nektaru

Roman nám zajistil odborný výklad a o každém druhu řekl spoustu zajímavostí. Třeba to, že mezi všežravými mravenci, kteří spotřebují spoustu hmyzu, existují výjimky, které se živí výlučně rostlinnou stravou. U jednoho takového jsme totiž zrovna stáli – u kolonie býložravých mravenců zrnojedů (Messor barbatus). Kromě různých semen ale dostávají stejně jako ostatní zdejší mravenci misku s roztokem medu. Neboť sladký nektar milují snad všichni mravenci na celém světě.

Vojenské posádky

Mravenci zrnojedi vypadají – no… jako mravenci. Moc se neliší od těch, které máme na zahradě. A tak jsme se těšili na slibované velemravence (Camponotus gigas). Nezklamali. Jsou opravdu úctyhodní, dělnice měří 2 cm, vojáci, kteří chrání hnízdo a vyznačují se obrovskou hlavou s mohutnými kusadly (ještěže jsou za sklem) jsou až třícentimetroví. A jejich královna ukrytá v hnízdě pod povrchem měří i přes 3 cm. Kolem hlavního hnízda s královnou si vojáci vybudovali menší postranní hnízda, takové obranné vojenské posádky.

Mravenčí státy ve válce

Střihači

Přestože jsme se nejvíc těšili na mravenčí obry, nakonec nás víc zaujali střihači rodu Atta (v zoo chovají druh A. sexdens) Ti staví pro svou královnu podzemní hnízdo z houby, kterou pěstují na úkrojcích listů. Pro ně se vydávají i do značné vzdálenosti od mraveniště. Z listu ustřihnou malý kousek (podle toho dostali jméno) a s ním se vracejí. Vypadají, jako by nad sebou vztyčili malou zelenou plachtu. V mraveništi pak na úkrojek naočkují houbu, trošku ji pohnojí vlastním trusem a zabudují do hnízda.

Cestování v trubkách

Zajistit v zoo střihačům správné podmínky nebylo snadné. Ale nakonec se řešení našlo. Jejich kolonie obývá dvě od sebe vzdálené nádrže propojené průhlednými plastovými trubkami. Mravencům nahrazují cestičky v pralese, po nichž snášejí úkrojky listů, a návštěvníci je přitom mohou pohodlně pozorovat. Roman nás upozornil i na další zajímavost – střihači udržují hnízdo dokonale čisté. Vynášejí odpad a v nejvzdálenějším koutě mají dokonce hřbitov, kam ukládají své uhynulé druhy.

Záhady přírody: Mravenci housenkám rozumí

Sametový krasavec

Až na velikost a barvu vypadají všichni mravenci téměř stejně. Rozdíly, podle nichž se určují jednotlivé druhy, jsou vidět spíš pod mikroskopem. V mravenčí zoo jsme ale zjistili, že to neplatí vždy. Chovají tu krásného jihoafrického mravence žlutochlupého (Camponotus fulvopilosus), který dělá čest svému jménu. Na první pohled upoutá sametovým žlutě ochlupeným zadečkem. Není pochyb, že spousta lidí, kteří zatím mravencům moc nefandili, změní při pohledu na něj svůj názor. A o to tu také jde.

V zázemí

Nakonec jsme nahlédli do technického zázemí pavilonu. Odtud se mravencům podává krmení včetně čerstvých listů pro střihače. Jsou tu ventilátory, které udržují v mraveništích správné proudění vzduchu a vlhkost, a termostaty regulující v jednotlivých nádržích teplotu. A pak jedno speciální zařízení pro velemravence. Prostředí jihoasijských mlžných lesů, odkud pocházejí, jim vytváří ultrazvukový mlhovač, který vhání do jejich nádrže studenou mlhu.

A co dál?

Mraveniště jsme navštívili krátce po otevření. Kolonie jsou ještě málo početné a některé nádrže dokonce prázdné. Do nich postupně přibudou další mravenčí druhy. A tak se máme na co těšit.

Život s mravenci

Mezi naše nejvýznamnější entomology, kteří se zabývají studiem mravenců, patří manželé Pavel a Klára Bezděčkovi z Jihlavy. Oba se věnují mravencům několik desítek let, není proto moc věcí, které by o nich nevěděli. Přesto tvrdí, že je stále co objevovat. Nové metody výzkumu za pomoci nejmodernějších technologií a genetické rozbory přinášejí nové poznatky. O mravencích a své práci prozradili ábíčku pár zajímavostí.

Co jsou zač?

I když zdánlivě nemají křídla, patří mravenci mezi sociální blanokřídlý hmyz. Plodné samičky a samci se totiž líhnou okřídlení a jejich zásnuby probíhají za letu. Samičky pak křídla odlomí, samci krátce poté hynou.

Kde žijí?

Je to jedna z nejúspěšnějších hmyzích skupin: Mimo Antarktidy žijí na celé Zemi a obývají prakticky všechna suchozemská prostředí. Počet druhů na světě lze těžko odhadnout, neustále jsou objevovány nové. Zatím se mluví o více než 12 tisících, ale i s těmi dosud neznámými jich může být klidně o dalších 10 tisíc víc.

Kolik jich je u nás?

V naší republice žije ve volné přírodě 111 druhů. Ale když se vědci ponoří do sbírek v muzeích a pomocí moderních metod prozkoumají již popsané jedince, často se ukáže, že se mezi nimi skrývají nové, původně nepřesně popsané druhy. Mravenci tak přibývají i u nás.

Co zkoumají?

Aktuálně se Klára s Pavlem věnují celoevropsky vzácnému mravenci rašelinnému (Formica picea). Zkoumají jeho potravní a ekologické nároky, aby bylo možné účinné ho chránit. Mimoto hledají odpovědi i na další neznámé. Jedním z cílů výzkumu je třeba velikost kolonií – nikdo zatím nezjistil, do jaké maximální velikosti se kolonie mohou rozrůstat a který náš druh vytváří ty největší.

Nejkrásnějším mravencem v zoo je nepochybně mravenec žlutochlupý

Kusadla velemravence slouží hlavně k lovu hmyzu

Hlavní pozornost dnes Bezděčkovi věnují vzácnému mravenci rašelinnému

fotografií

Proč je studovat?

Ve výzkumu nejde jen o poznání a ochranu určitého druhu. Mravenci jsou důležitou součástí celého ekosystému a vypovídají o jeho zdravotním stavu (většina druhů je např. mimořádně citlivá na jeho znečištění). Ochrana každého jednotlivého druhu mravence tak ve skutečnosti znamená ochranu celého jeho prostředí včetně všech dalších živočichů a rostlin, kteří ho obývají.

Mravenčí nej...

Naši největší mravenci:

dělnice až 17 mm, královny až 22 mm - mravenec dřevokaz (Camponotus ligniperda), mravenec obrovský (Camponotus herculeanus) a mravenec toulavý (Camponotus vagus)