Tradice zvítězila
Ve středověku bylo sokolnictví výsadou šlechty a šlo skutečně o lov a získání úlovků pro maso. V 18. století, kdy cvičené dravce nahradily střelné zbraně, tak ztratilo svůj význam a téměř zaniklo. Naštěstí ne zcela. Díky nadšencům a milovníkům tradic a dravých ptáků se během 19. století dočkalo renesance - nové obliby. Už ale v poněkud jiné podobě – nešlo jen o lov, ale o vztah s dravcem a obdiv k jeho úžasným letovým a loveckým schopnostem.
ABC TV: Za dravými sokoly do Čáslavy
ABC TV: Dravčí zásahovka na vojenském letišti ochraňuje Gripeny • Zdroj: redakce ABC
Sokolnictví: Dědictví lidstva
Chov a výcvik dravců se tak stal koníčkem. Sice velmi náročným, přesto dostupným každému zájemci. Od poloviny minulého století tak začali přibývat nadšenci, kteří se mu věnovali, i u nás. V roce 1967 založili při Českomoravské myslivecké jednotě Klub sokolníků – ten tak vloni na podzim oslavil 50 let svého trvání. A co víc - dočkal se celosvětového uznání: Čeští sokolníci dosáhli v chovu a výcviku dravců takových výsledků, že v roce 2010 bylo české sokolnictví zapsáno na seznam UNESCO jako nehmotné kulturní dědictví lidstva!
Mongolští kazachové a orli skalní
Dravec není pes
Pořídit si dravce ale není jako pořídit si psa. Dravci podléhají řadě vyhlášek a zákonů na ochranu přírody a volně žijících živočichů a navíc i mysliveckých předpisů. Zatímco psa může chovat a cvičit i zodpovědnější desetileté dítě, dravého ptáka smí držet až po dosažení 18 let. A věk není jediné omezení. Zájemce musí složit myslivecké zkoušky a po nich zkoušky sokolnické. Teprve potom, jako platný člen Klubu sokolníků, může začít nějakého dravce shánět. Samozřejmě ne v přírodě, jedinou legální možností je, koupit ho od registrovaného chovatele. Cena většiny dravců ale dnes není až na výjimky o mnoho vyšší než cena čistokrevných plemen psů.
Mongolští kazachové a orli skalní podruhé
Chovatelé sokolů
V ABC 2/2017 jste se dočetli, k čemu všemu dnes slouží sokolnicky cvičení dravci. Mají ovšem ještě jeden význam, možná nejdůležitější. A tím je odchov dravců v zajetí. Podle údajů z loňského roku (r. 2017) jich Klub sokolníků každoročně odchová až 500. Část jich jde do dalšího chovu a sokolnického výcviku, část se vypouští do volné přírody. Úspěšnost návratu v zajetí odchovaného dravce je sice nízká, přesto se Klub sokolníků může chlubit řadou úspěchů. Tím nejvýznamnějším je návrat sokola stěhovavého, který byl u nás ještě v 70. letech minulého století zcela vyhubený. Dnes už se s těmito elegantními dravci setkáte nejen v přírodě, ale i ve městech, kde pomáhají redukovat stavy městských holubů.
