Vrabec domácí byl dlouho synonymem pro nejobyčejnějšího ptáka z obyčejných. Všudypřítomného a drzého. Dnes už to neplatí.

Kdy se vrabci stali společníky člověka, není přesně známo. Nejspíš se k lidem připojili v dobách, kdy začali pěstovat obilí. Obilná pole a sýpky představovaly pro zrnožravé vrabce prostřený stůl se stálou nabídkou potravy.

Městský pták

Soužití s lidmi vrabci dovedli do extrému, zabydleli se i ve velkých městech. Nacházeli tu spoustu potravy a bohatou nabídku hnízdních možností. Obsadili městské parky a zeleň vnitrobloků, hnízda si dokonce stavěli uvnitř průmyslových či nádražních hal. Stali se z nich městští ptáci, kteří doprovázeli člověka i do oblastí, kde se původně nevyskytovali. Vrabec domácí je tak ukázkovým příkladem kosmopolitního (žije po celém světě) a synantropního (žije v lidském společenství) druhu.

(Ne)obyčejný vrabec: Boj s těžkým osudem

Záhadné zmizení

Vrabci se sdružují do hejn, která v minulosti bývala velmi početná. Jejich nálety na obilná pole často zcela znehodnotily úrodu. Až do poloviny minulého století proto byli považováni za škůdce a všemožně hubeni. Přesto se to na jejich populaci po celá staletí neprojevilo. Ale pak se něco změnilo a na konci minulého století vrabci záhadně zmizeli.

Zrádný nezájem

Obyčejným a všudypřítomným ptákům nikdo moc nevěnoval pozornost. Neexistovala systematická pozorování vrabců, nikdo je nepočítal, nesledoval proměny jejich populace. Málokdo si proto všiml, že se z měst nenápadně vytrácejí. Když to konečně ornitologové zaznamenali, bylo skoro pozdě, ve městech nezbyl téměř žádný.

Opeřený superhrdina: Pták se skvělými smysly

Celoevropský problém

Vrabci nevymizeli jen u nás, ztratili se z měst po celé Evropě. A nikdo nevěděl proč. Mluvilo se o změnách prostředí, úpravách parků a mýcení neudržovaných křovin, úbytku potravy způsobeném změnou stravovacích návyků lidí a hospodařením s odpadky, nárůstu automobilové dopravy nebo úbytku hnízdních možností. Jenže až dosud neznamenaly podobné změny pro vrabčáky žádný problém. Proč se najednou přizpůsobit nedokázali?

Vrabci z Madridu

Vyřešit tuto záhadu se nyní podařilo španělským vědcům, kteří srovnali zdravotní stav vrabců ve velkoměstě (v Madridu) a na venkově. Odchytili 210 vrabců, které zvážili, pro srovnání velikosti jim změřili nárt a odebrali jim vzorek krve. Pak je nezraněné vypustili zpět na místo odchytu. Chemický rozbor krevních vzorků pak prozradil hlavní příčinu, proč se dnes vrabcům ve městech nedaří.

Bohyně našich domovů: Odkud přišly kočky?

Volné radikály

V organismu všech živočichů vznikají jako vedlejší produkt látkové výměny takzvané volné radikály - vysoce reaktivní látky (obvykle sloučeniny kyslíku), které mohou poškozovat buňky i tkáně. Oslabují organismus, způsobují řadu nemocí včetně rakoviny, snižují kvalitu vajíček a celkovou plodnost. Buňky je naštěstí umí neutralizovat pomocí antioxidantů - vitaminů, minerálů a rostlinných barviv. Tak to ale funguje jen u vrabců z venkova.

Rozdíl v potravě

V potravě městských vrabců je antioxidantů, které by volné radikály odbourávaly, nedostatek. Volné radikály navíc obsahuje i znečištěné městské ovzduší. V tělech vrabců se tak tyto látky hromadí a dochází k jevu, který vědci nazývají oxidačním stresem. Jeho působením jsou městští vrabci ve srovnání s venkovskými oslabení, jsou menší a hůř se rozmnožují. A zdraví nejsou ani jejich potomci.

Birdwatching: Pozorování ptáků - seriál časopisu ABC

Vrabci i lidé

Aby se vrabci vrátili, je podle vědců nutné zlepšit kvalitu ovzduší a městské zeleně. Přispět mohou i jednotlivci: Třeba tak, že budou do odpadkových košů v parku odhazovat víc oříšků a ovoce a méně slaných brambůrků a sladkostí. Ostatně – spolu s vrabci jsou oxidačnímu stresu ve městech vystaveni i lidé. Zlepšení městského prostředí a lepší výběr pochoutek by tak pomohlo i nám.

Příbuzní vrabce domácího

Okrajové části město obsadil místo vrabce domácího (Passer domesticus) příbuzný vrabec polní (Passer montanus). Rozdíly mezi oběma druhy jsou tak malé, že si mnoho lidí záměny vůbec nevšimlo. Jak je rozeznáte?