Orangutani dnes žijí pouze na dvou indonéských ostrovech. A podle nich se i jmenují: Na Borneu žije ve třech poddruzích orangutan bornejský. Sumatra je domovem mnohem vzácnějšího orangutana sumaterského. Ten žije pouze v severní části ostrova a žádné poddruhy se u něj nenašly. Objev úplně odlišného druhu na témže ostrově je proto doslova bomba!
Pověst nelhala
O tom, že na Sumatře žije jižně od známých lokalit obývaných orangutany ještě jedna malá utajená populace, kolovaly dlouhá léta jen pověsti. V roce 1997 byla jejich existence v oblasti Batang Toru, která leží jižně od známé sopky Toba, oficiálně potvrzena. Už tehdy bylo zřejmé, že se tito orangutani liší chováním i vzhledem. V roce 2013 se vědcům dostala do ruky kostra jedince, kterého lidé zabili v sebeobraně. Její důkladný rozbor odhalil významné odlišnosti lebky a zubů.
Jiná linie lidoopů
Vědci následně prostudovali geny dalších 37 jedinců ze stejné oblasti a došli k nečekaným závěrům. Orangutani žijící jižně od sopky Toba skutečně tvoří nový druh orangutanů tapanulských Navíc mají geneticky mnohem blíž orangutanům bornejským, od kterých je dělí moře, než k orangutanům sumaterským, kteří žijí o pouhých 100 km severněji na stejném ostrově!
Nejstarší linie
Záhadu vysvětluje historie migrace orangutanů. Jejich předkové přišli na Sumatru z asijské pevniny asi před 8 miliony lety, když byla hladina moře nižší a umožnila cestování po souši. Dorazili do oblasti jižně od sopky Toba, pravděpodobně někam do těsné blízkosti dnešního Batang Toru. Přímými potomky této původní populace jsou právě nově popsaní orangutani tapanulští (Pongo tapanuliensis). Druhý druh orangutanů obývajících Sumatru vznikl asi před 3,4 miliony lety: Tehdy se z populace v Batang Toru oddělila skupina, která osídlila území severně od Toby. Z ní se pak vyvinuli orangutani sumaterští (P. abeli).
Cesta na Borneo
K dalšímu významnému oddělení vývojových linií došlo před necelými 700 tisíci lety, kdy se orangutani z Batang Toru po pevninském mostu dostali až na Borneo. Tady z nich vlivem izolace poté, co hladina oceánů zase stoupla, vznikl nový druh - orangutan bornejský (P. pygmaeus). Znamená to, že druhy tapanulských a bornejských orangutanů dělí pouhých 700 tisíc let. Naproti tomu mezi tapanulskými a sumaterskými orangutany zeje propast času dlouhá víc než 3 miliony let.
Výbuch sopky
Izolace obou druhů ze Sumatry však nebyla úplná. Genetická data naznačují, že docházelo k občasnému křížení mezi jedinci žijícími severně a jižně od Toby. Výbuch vulkánu před 75 tisíci lety tomu učinil rázný konec. Deštné pralesy na obou stranách sopky byly zničeny, což od sebe oba druhy zcela oddělilo.
Smutné počty
Orangutani tapanulští obývají v Batang Toru území o rozloze pouhých asi 1000 km2. Vědci odhadují, že jich je méně než 800 jedinců, což je téměř na hranici přežití. I kdyby byla jejich roční úmrtnost menší než 1% (tj. osm zabitých či uhynulých jedinců ročně), neodvratně by časem vymřeli. Jejich objevení se ovšem dotklo i kriticky ohrožených orangutanů sumaterských. Z původně odhadovaného počtu 14 600 jedinců jich rázem téměř 800 ubylo. Ochraně obou druhů a jejich životního prostředí je tak podle vědců nutné věnovat mimořádnou pozornost.
Všichni lidoopi světa
Orangutan bornejský
Pongo pygmeus
Největší výlučně stromový živočich a třetí největší primát (po obou druzích goril). Samci váží až 100 kg. Samotář, který se živí hlavně rostlinnou stravou, ojediněle byli pozorováni jedinci pojídající menší primáty.
Orangutan sumaterský
Pongo abelii
Štíhlejší, světlejší a má užší tváře než bornejský druh.
V potravě převládá ovoce, ale živí se i hmyzem, ptačími vejci a drobnými obratlovci. Žije ve skupinách, obvykle několika samic a jednoho samce.
Orangutan tapanulský
Pongo tapanuliensis
Má menší hlavu, plošší obličej a kudrnatější srst než orangutan sumaterský.
Kromě obvyklé rostlinné stravy požírá i housenky a šišky jehličnanů.
