Předchůdce kapra obecného (Cyprinus carpio) bychom vystopovali v pomalu tekoucích vodách jihozápadní Číny. Byl menší a měl štíhlejší tělo, což pomáhalo uniknout predátorům. Odtud se přirozenou cestou rozšířil po celé euroasijské kontinentální desce. Díky střídání ledových dob a teplejších období se mohl postupně šířit z jednoho vodního toku do druhého a pomalu postupovat na západ. Někdy před deseti tisíci lety tak doputoval až do Evropy.
Postím se, jím kapra
Staří Římané kapra prokazatelně lovili v deltě Dunaje a už někdy na počátku našeho letopočtu pro něj stavěli chovné rybníky. Ovšem hlavní zásluhu na rozšíření kapra jako nejvýznamnější sladkovodní ryby po celé Evropě měli obyvatelé klášterů – křesťanští mniši. Ryba je jedním z křesťanských symbolů, ale to je jiný příběh. Přesto to byly právě náboženské důvody, kvůli nimž si mniši kapry oblíbili. Více než sto dní v roce totiž museli držet půst. Během něj nesměli jíst maso, ale měli povoleno jíst ryby, takže nemuseli trpět nedostatkem bílkovin. Kapr se tak někdy v 11. století stal velmi populárním postním jídlem.
Výhodný obchod
Mniši hojně zakládali rybníky a v následujících staletích dobře vydělávali na prodeji přebytkových ryb. Šlo o natolik výnosný byznys, že si z něj chtěli urvat podíl na zisku i světští panovníci. Například Karel IV. se z tohoto důvodu ve 14. století zasloužil o rozvoj rybníkářství na mnohých světských panstvích. Zlatým věkem rybníkářství na našem území bylo 16. století. Tehdy vyrostla většina významných českých rybníků a rybníkáři jako Josef Štěpánek Netolický nebo Jakub Krčín se stali tehdejšími národními celebritami. Oba sloužili významnému šlechtickému rodu Rožmberků, který je u nás dodnes synonymem rybníkářství.
Věk temna
Naopak 17. a 18. století znamenaly pro české rybníkářství dobu temna. Během třicetileté války byla řada významných rybníků poničena a z těch zbývajících kvůli hladovému obyvatelstvu ryby téměř vymizely. Sotva se za další století dalo rybníkářství jakžtakž dohromady, už dostalo další osudovou ránu. Tentokrát to však nebyla válka, ale pokrokový výnos osvíceného císaře Josefa II. Habsbursko--Lotrinského. Jedna z jeho reforem rušila kláštery – a s nimi zanikly i mnohé rybníky. Nedostatkový kapr se stal výhradně luxusním jídlem bohaté šlechty.
Moderní kapr
Za obnovením slávy chovu českých kaprů, ale i dalších dnes významných domácích ryb, stojí rybníkář Josef Šusta, který v druhé polovině 19. století zavedl moderní metody rybníkářství. Díky pečlivé práci s plůdkem a vhodnému dokrmování kapr dostal typický tvar, jak ho známe dnes. Populární rybou se ale stal až kolem roku 1925. Tehdy mladá Československá republika podporovala rozvoj rybníkářství a kaprů začal být nadbytek.
ABC TV: Nebezpeční kapři
Nebezpeční kapři • Zdroj: ABC
Vánoční marketing
A právě díky tehdejšímu nadbytku kaprů se tato ryba dostala na štědrovečerní stůl. Šlo vlastně o státem řízený marketing, který smaženého kapra s bramborovým salátem doporučoval jako tradiční typicky české vánoční jídlo. Přitom na tom tehdy nic tradičního nebylo. Dnes už ano. Vánoce bez kapra si nedovede představit většina českých rodin a vůbec nezáleží na tom, kde a kdy se ta tradice objevila.
Navštivte NZM
Národní zemědělské muzeum stojí hned vedle Národního technického muzea v Praze na Letné. Obě budovy (dvojčata) ve funkcionalistickém stylu postavil ve 30. letech 20. století architekt Milan Babuška. NZM v nedávné době prošlo výraznou omlazovací kúrou a stalo se z něj moderní muzeum na světové úrovni. Vedle rybářství tu najdete stálé expozice zemědělství, lesnictví, gastronomie, myslivosti, zemědělské techniky či vodohospodářství. Ty doplňují další výstavní prostory s dočasnými expozicemi, muzeum má také vlastní dvorek s hospodářskými zvířaty. Pro muzeum ne zcela obvyklá je skvěle vybavená moderní kuchyně, kde se pořádají kurzy vaření, nebo vyhlídková plošina na střeše. Po celý rok se tu také konají sezonní akce, jejich přehled najdete na www.nzm.cz.
