Kdy a kde poprvé slétl hrdý dravec z modré oblohy a krotce usedl na napřaženou ruku lovce, nikdo přesně neví. Pravděpodobně to bylo před téměř 4 tisíci lety kdesi ve stepích Střední Asie. Odtud se sokolnictví - lov se sokolnicky cvičenými dravci rozšířil do celého světa.
Jak se loví s dravcem
Tradičním způsobem je lov z pěsti. Lovec jde (nebo jede na koni) se zastíněným dravcem na ruce a v okamžiku, kdy se přiblíží ke kořisti, mu sejme čepičku. Dravec kořist vidí a útočí na ni na krátkou vzdálenost. Druhým způsobem je lov z krouživého čekání. Při něm spolupracuje s lovcem nejen pták, ale také pes, který vyhledává kořist. Když ji najde, vystaví ji (upozorní na ni). Lovec dravce vypustí, ten vystoupá do výšky a čeká, až ji pes na povel lovce vyžene z úkrytu. Pak na ni střemhlavým letem zaútočí.
Strážci a učitelé
Lov kořisti dnes ale není jediným cílem sokolníků, mnozí je využívají k jiným účelům. O tom, jak dravci na letištích chrání letadla před střety s ptáky či zvěří, se dočtete v naší reportáži (níže). Stejným způsobem mohou ochraňovat zemědělskou úrodu či vinice před nálety špačků, vrabců, holubů nebo racků. Důležitá je také osvěta: Besedy a ukázky sokolnického výcviku dravců a sov seznamují veřejnost s tím, jak jsou tito ptáci (leckdy vnímaní jako škůdci) v přírodě důležití.
Vhodní dravci
Přestože je termín sokolnictví odvozen od názvu sokola, nejde jen o sokoly, ale i další dravé ptáky. Sokolníci je rozdělují podle způsobu lovu. Dravci vysokého letu vyhlížejí kořist z výšky a útočí na ni střemhlav. Do této skupiny patří všichni sokolovití. Dravci nízkého letu, většinou jestřábovití, kopírují terén a snaží se kořist překvapit. Samostatnou kategorií jsou pak orli a sovy.
Sokol stěhovavý (Falco peregrinus)
Tradiční sokolnický dravec, využívá se k lovu z pěsti i ke krouživému čekání. Loví pouze ptáky v letu – holuby, bažanty, kachny
Raroh velký (Falco cherrug)
Větší než sokol stěhovavý, cvičí se na lov z pěsti i z krouživého čekání. Loví holuby a husy za letu stejně jako zajíce, králíky a bažanty na zemi
Raroh lovecký (Falco rusticolus)
Severský druh je největší a tradičně nejcennější lovecký sokol. Využívá se hlavně k lovu z pěsti, loví bažanty, zajíce, husy
Poštolka obecná (Falco tinnunculus)
Náš nejběžnější sokolovitý dravec. Nenáročná, snadno ochočitelná, přítulná. Hodí se k lovu drobnější kořisti, nejčastěji hrabošů
Jestřáb lesní (Accipiter gentilis)
U nás nejpoužívanější dravec nízkého letu. Silný, rychlý, odvážný lovec z pěsti, využívá se na zajíce, králíky i pernatou zvěř
Krahujec obecný (Accipiter nisus)
Menší obdoba jestřába, specialista na drobné ptactvo
Káně Harrisova (Parabuteou unicinctus)
Středo- a jihoamerický společenský dravec vhodný i pro začátečníky. Ptáci při lovu spolupracují, v takovém případě uloví i větší kořist, jednotlivec stačí na zajíce, králíky a pernatou zvěř
Orel skalní (Aquila chrysaetos)
Největší a nejsilnější z orlů. Pro svou velikost a sílu je vhodný jen pro nejzkušenější sokolníky. Loví z pěsti, obvykle lišky, ale i zvěř až do velikosti srnce. Ve Střední Asii se využívá i k lovu vlků
Výr velký (Bubo bubo)
Vycvičené sovy se využívají hlavně k osvětě, pouze výr se hodí i k lovu zajíců nebo pernaté zvěře
Sokolnická výbava
Rukavice – musí být dostatečně tuhá, aby jí nepronikly drápy dravce
Chvatová pouta – slouží k držení dravce na ruce nebo jeho připoutání k posedu
Obrtlík – spojuje chvatová pouta s dloužcem a zabraňuje jejich zamotání
Dloužec – řemen nebo šňůra, s jejíž pomocí je dravec uvázán k posedu
Rolničky – pomáhají lovci najít dravce v terénu, dnes je často nahrazuje vysílač
Sokolnická čepička – zakrývá oči dravce (zastínění), aby ho nic nerušilo přitransportu nebo nerozptylovalo před lovem
Orel na letišti
O bezpečí armádních letounů Gripen na základně v Čáslavi se stará úderná jednotka ptačích hrdinů.
ABC TV: Dravčí zásahovka na vojenském letišti ochraňuje Gripeny • Zdroj: redakce ABC
"Mayday, mayday, mayday. Srazil jsem se s ptákem," hlásil před třemi lety pilot stíhačky L-159 Alca. Zní to jako začátek dobrého vtipu, jenže pilotovi do smíchu moc nebylo. V rychlosti kolem 600 kilometrů v hodině se srazil se supem, což zanechalo v křídle Alcy díru jako vrata. Mocný armádní letoun byl sestřelen neřízeným projektilem matky přírody. V závislosti na rychlosti je síla takové srážky několik až desítky tun. Alca nakonec bezpečně přistála, ale ptačí nebezpečí je stále reálné. Na letištích proti němu zasahují speciální civilní jednotky sokolníků. Říká se jim biologická ochrana letišť.
Zoo se zobáky
"Tady sedí raroh velký. Říkáme mu Tvaroh, protože nás nic lepšího nenapadlo," ukazuje dravce Michal Vorlíček z 21. základny taktického letectva v Čáslavi. Tvaroh pohopsává na bidélku a ukazuje zejk – ostrý výběžek na boku horní čelisti zobáku. Dokáže s ním své kořisti zlomit krční obratle. Nebezpečný ptáček. Kousek od něj klidně sedí sokol stěhovavý a káně Harrisova, které pozoruje monumentální samice orla skalního. Výr velký vykukuje ze své boudičky, zřejmě roztrpčen tím, že ho někdo ve dne ruší. "Toho ale k práci nepoužíváme, ten je tu na okrasu," usmívá se Michal. Zbytek ptáků každý den pilně pracuje. Pomáhají odhánět zvířata, ať už jde o ptáky, hlodavce, nebo lesní zvěř, od ranvejí, které mimo jiné využívá chlouba České armády Saab JAS 39 Gripen A.
ABC TV: Prohlídka stíhačky Gripen • Zdroj: redakce ABC
Nečekané kontroly
Start a přistání jsou dva kritické okamžiky, při kterých by srážka stíhačky s ptákem mohla způsobit katastrofu. Pilot by v takovém případě nemusel mít dost času na katapultování, hrozily by i škody na majetku po dopadu letounu a samozřejmě ztráta nákladného letounu. Podobně mohou ohrozit stíhačky a další techniku i srnky svým pohybem v okolí dráhy. Michal s kolegy proto vyjíždí několikrát denně na obhlídky. "Nemůžeme každý den jezdit ve stejný čas. Zvířata se pak na konkrétní čas stahují pryč a zase se vrací. Jezdíme nahodile a tím zvyšujeme šanci, že se nás leknou a utečou," říká Michal.
Profíci s pařáty
Dravci jsou nejspolehlivější zásahovou jednotkou. Na akustické střely, tedy na projektil, který vybuchne a zableskne, si zvířata poměrně rychle zvyknou. Stádo srnek si po pár hysterických výstupech ani nevšimne, že vedle nich zase něco bouchlo. Takový orel skalní, to je jiná. Představuje objektivní nebezpečí, před kterým se každá srnka klidí. Na létavou kořist, jako jsou holubi a špačci, vypouští Michal s kolegy sokola, který je se svými 480 km/h při střemhlavém letu nejrychlejším obratlovcem. Na hlodavce je tu zase raroh Tvaroh a na zajíce a bažanty káně Harrisova. "Káně je vynikající na vzdálenosti několika desítek metrů, na stovky metrů už kořist obvykle nedostihne," vysvětluje Michal.
Vysněná práce
Nad hlavami nám hřmí gripeny a dravci se zvědavě otáčejí. Právě tyhle kovové ptáky přes den ochraňují. Michal ale vyjíždí na obhlídky i v noci, kdy používá noční vidění k identifikaci zvířecích potížistů. Při nočních akcích pak přichází ke slovu již zmíněné akustické střely. Celý den je tedy co dělat. K nejvíc zátěžovým obdobím patří přelomy ročních období, kdy migrují hejna ptáků. Michal pak musí zůstávat v práci dlouho, ale jak sám říká, není to na překážku – život s dravci na letišti je splněním jeho snu. A do snů se nechodí od devíti od rána do pěti odpoledne.
