Skákavky (Salticidae) jsou nejpočetnější čeledí pavouků na světě. Více než 5 tisíc druhů představuje přibližně 13 % všech známých pavouků. Jméno dostaly podle svého způsobu lovu – jsou to takové osminohé kočky – za svou kořistí se plíží a loví ji skokem ze zálohy. Bát se ale není třeba – i ty největší jsou sotva 1,5 cm velké a většina nedosahuje ani 1 cm.
Ženich nebo kořist?
Přestože jde o tak malé pavouky, zaslouží si naši pozornost. Někteří si ji svým vzhledem dokonce přímo vynucují. Australské skákavky rodu Maratus obdivují dokonce i ti, kteří jinak pavouky nemusí. Příčinou je jejich svatební rituál. Jako u většiny pavouků se samečkové musejí o samičku ucházet. A přesvědčit ji, že se k ní neblíží chutná přesnídávka, ale partner jejího vlastního druhu.
Pavouci okouzlení barvami
Skákavky se orientují především zrakem. Zásnubní tanečky samečků jsou proto plné rytmického mávání končetinami, otáček a poskoků. Skákavky rodu Maratus však přidaly ještě něco navíc: Budoucí partnerku neoslovují jen choreografií, ale i barvami! Na rozdíl od nenápadných samiček mají tak pestře zbarvený zadeček, že dostali přízvisko "paví". Během tanečku ho různě naklánějí, zvedají a dokonce rozšiřují do vějíře stejně jako pávi svůj nádherný ocas.
Nejmenší duha
Úžasnými barvami se chlubí všechny "paví" skákavky, ale jedna upoutala i vědce. Druh Maratus robinsoni nemá české jméno, ale v angličtině se mu výstižně říká skákavka duhová. Je to totiž první známý živočich, který při námluvách láká samičku proměnlivými barvami, které zahrnují úplně celé spektrum barev duhy. A právě to vědce zaujalo. Jak maličké tělíčko dokáže vyprodukovat tak zářivé duhové barvy? A tak si vzali toho sotva 2,5 mm velkého pavoučka pod drobnohled.
Bílá není bílá
Duha v podstatě není nic jiného než bílé světlo rozložené na jednotlivé barvy. A ani duhové barvy pavouka nejsou výsledkem nějakých barevných pigmentů, ale odrazu a lomu světla. Proto se také barvy na pavoučkově zadečku mění v závislosti na úhlu pohledu. Aby zjistili, jak duhová skákavka světlo rozkládá, prozkoumali ji vědci pod elektronovým mikroskopem. Spektroskopem navíc přesně změřili i ty nejmenší vlnové délky jejích barev a z výsledků vytvořili optický 3D model.
Optická mřížka
Ukázalo se, že jemné šupinky na zadečku skákavky mají zaoblený tvar připomínající křídlo letadla. Jejich povrch je pokryt výrůstky vytvářejícími optickou mřížku - jedinečnou strukturu, která láme viditelné světlo pod velmi malým úhlem a v tak malých vzdálenostech, že se na každé jednotlivé šupince objevuje miniaturní duha.
Inspirace pro technology
Mechanismus vzniku pavoučí duhy by mohl inspirovat zcela novou technologii barev. Stejně tak by mohl pomoci ve výzkumu vesmíru, kde se využívají spektrometry vybavené optickými hranoly. Pokud by hranol při rozkladu světla nahradila syntetická obdoba pavoučích chloupků, byl by celý přístroj daleko menší – a to je ve vesmíru vždy výhoda.
Skákavky u nás
Malí okatí pavouci nechybějí ani v naší přírodě, vědci u nás napočítali 72 druhů. S těmi australskými se ale co do barevnosti nemohou měřit, většina z nich má poměrně nenápadné krycí zbarvení. Přesto mezi nimi najdeme i několik nápadně zbarvených druhů. Samozřejmě samečků, samičky se snaží být co nejnenápadnější.
