Sčítání šimpanzů a goril ovšem nebylo snadné, prostředí, v němž tito velcí primáti žijí, rozhodně neláká k procházkám. Přesto tady vědci nachodili stovky kilometrů pralesem i či mokřady. Přímých setkání s lidoopy nebylo mnoho, přesto se jim ze svého výzkumu podařilo natočit a sestříhat krátké video, které dokládá, v jakých podmínkách pracovali.
Gorily na pastvě
Gorily jsou přes svou sílu a velikost mírumilovné, a to i vůči sobě. V oblasti výzkumu se často pohybují v zaplavených nížinách, které nejsou tak hustě zarostlé pralesem a kde proto mnohem snáz nacházejí potravu. Jsou to totiž téměř výluční býložravci (až na nějaký ten hmyz, který se jim sem tam připlete do tlamy), kteří velkou část dne tráví tím, že se "pasou". Jejich mohutné zuby tak neslouží k trhání kořisti, ale k drcení tuhých rostlinných stébel a oddenků nebo žvýkání listů a větviček.
I když se gorily s oblibou zdržují na otevřených místech a dávají přednost pohybu po zemi, jde původně o pralesní zvíře. Do pralesa se proto pravidelně vracejí, nacházejí v něm bezpečnější místa k přenocování a přes svou velikost a váhu dokonce obratně šplhají po stromech.
Šimpanzi vedou války
Povaha šimpanzů se od té gorilí zcela liší. I když žijí v podobně složitých sociálních vztazích, rozhodně se o nich nedá říct, že by byli mírumilovní. Nejenže si zuřivě brání svá teritoria, ale často vyrážejí loupit a přepadat své sousedy za hranicemi svého vlastního území. V podstatě by se dalo říct, že vedou války velmi podobné těm lidským. A běda jedinci, který se omylem zatoulá na území cizí tlupy. Když si ho někdo všimne, je s ním obvykle konec. Mohutné šimpanzí zuby rozhodně neslouží jen ke žvýkání oddenků.
Šimpanzi jsou v zásadě také býložravci, i když dávají přednost spíš měkčímu a stravitelnějšímu ovoci. Na rozdíl od goril si ale každý šimpanz rád pochutná na masité stravě. Jejich zuby jim skutečně slouží při lovu a k trhání kořisti. Tou bývají drobné antilopy, ale velmi často i opice jiných druhů.
O agresivitě šimpanzů svědčí i to, že neváhají napadnout ani jedince svého druhu. Pokud se jim podaří ho zabít, bez váhání ho sežerou. Stejně končí i mláďata, která matky neuhlídají před nepříbuzným samcem. Zdá se vám to jako Válka o planetu opic?
