Puma americká (s výjimkou floridského poddruhu) nepatří mezi druhy přímo ohrožené vyhynutím. Žije na území sahajícím od Kanady v Severní Americe až po jihoamerickou Ohňovou zemi ve všech možných biotopech - od pouští po tropické lesy, od nížin po velehory. Svědčí to o její obrovské přizpůsobivosti, která jde tak daleko, že se nevyhýbá ani těsné blízkosti lidí.
Kdo je zabíjí?
Soužití s lidmi s sebou nese problémy – pumy loví domácí zvířata, ale dochází i k útokům na člověka. Leckde jsou proto pronásledovány a zabíjeny a jejich počty klesají. To však nemusí být jen vina lidí. Pumy často sdílejí stejné prostředí s dalšími velkými šelmami a i ty mají nejspíš na pokles jejich počtu vliv. Zoologové se proto rozhodli zjistit, jaké jsou vztahy mezi pumami a dalšími vrcholovými predátory: medvědem grizzly a baribalem, vlkem, jaguárem, kojotem a jihoamerickým vlkem hřivnatým.
Lovec bez úlovku
Situace, kdy je jedna šelma dominantní a druhá musí ustoupit, mají největší dopad ve chvílích, kdy jde o potravu. Puma beznadějně prohrává s oběma druhy medvědů, grizzly i baribal ji dokážou od úlovku zahnat nebo jí ho přímo ukrást. Vlci díky své početní převaze pumu často zaženou ještě dřív, než se vůbec ke kořisti přiblíží. Spíš vyrovnané je ale soužití s jaguáry. Když je puma větší, jaguár ustoupí, pokud je větší on, puma se ani nesnaží ho o kořist připravit.
Mláďata v ohrožení
Přímé střety, kdy silnější šelma zabije slabší, jsou vzácnější. Někdy jde jen o zabití konkurenta, ale většinou představuje slabší šelma pro silnějšího predátora kořist. K tomu dochází hlavně v případě mláďat – existují doložené případy, kdy puma sežrala medvídě nebo vlčata. Mnohem častěji jsou ale obětí její vlastní mláďata. Nebezpečí jim hrozí od obou druhů medvědů, grizzly, jaguár nebo početnější smečka vlků navíc dokáže zabít i samotnou dospělou pumu.
Chudák kojot
"Vytahovat" se tak puma může jen na kojoty, které zabíjí (a sežere) poměrně často. Jen vzácně jsou zaznamenány případy, kdy má navrch kojot a odváží se ukrást pumě kořist. Podobně nebezpečná je puma i vlkům hřivnatým, třebaže ke střetům s nimi dochází vzácněji. Dokonce je známo i zabití vlka pumou, ale to šlo o osamělého nedospělého jedince.
Nevýhodné soužití
Výzkum založený hlavně na sběru informací a snímků z fotopastí tak přinesl nečekané výsledky – na téměř polovině svého území zaujímají pumy vůči jiným predátorům podřízené postavení. Největší hrozbu pro pumy představují vlci, dokonce větší než grizzly. V oblastech, kde pumy s vlky či medvědy sdílejí stejné prostředí, mají horší podmínky k lovu a zbývá na ně méně kořisti. Když už se k nějaké dostanou, silnější šelmy je často od úlovku zaženou. Pumy tak strádají hladem nebo na získání potravy vynakládají neúměrné množství energie.
Porušená rovnováha
Soužití pum a jiných velkých predátorů fungovalo po celá staletí – teprve vliv člověka narušil křehkou rovnováhu. Pro udržení životaschopné populace pum v dotčených oblastech by proto bylo nutné regulovat nebo zcela omezit lovecké aktivity lidí. A právě k tomu by mohly výsledky výzkumu pomoci.
Puma: Malá velká kočka
Puma americká (Puma concolor), známá také jako kuguár nebo horský lev, je čtvrtá největší kočkovitá šelma na světě, vzrostlý samec může vážit až 100 kg a měřit až 2,75 m. Přesto není příbuzná s ostatními velkými kočkami, ale patří do podčeledi malých koček (Felinae). Jejím nejbližšími příbuznými, s nimiž se od ostatních kočkovitých šelem oddělila před 6,7 milionu let, jsou jihoamerický jaguarundi (Herpailurus yagouaroundi) a africký a asijský gepard (Acinonyx jubatus).
Vrcholoví predátoři Ameriky
...a jejich vztah k pumě
Vlk obecný (Canis lupus)
Délka až 1,30 m
Váha až 80 kg
Medvěd grizzly (Ursus arctos horribilis)
Délka až 2 m
Váha až 360 kg
Medvěd baribal (Ursus americanus)
Délka 1,4 – 2 m
Váha 50 – 400 kg
Jaguár americký (Panthera onca)
Délka 1,5 – 1,8 m
Váha až 100 kg
Puma americká (Puma concolor)
Vlk hřivnatý (Chrysocyon brachyurus)
Délka 1,2 - 1,3 m
Váha až 23 kg
Kojot prérijní (Canis latrans)
Délka 0,75 – 1 m
Váha až 21 kg