Příběh přátelství vlka a chlapce z doby ledové, který uvidíme ve filmu Alfa, by klidně mohl být pravdivý. Podobná přátelství mezi divokým zvířetem a člověkem vznikají i dnes. Ale rozhodně tak nevypadaly první kroky ke zdomácnění vlka a jeho přeměny v domácího psa.
Nejasná minulost
Pes je nejen nejlepší přítel člověka, ale zřejmě také nejstarším domácím zvířetem. Původní představa, že vznikl ochočením roztomilých vlčích štěňátek nebo dospělého vlka, jak nám naznačuje Alfa, je ale zcela mylná. I ten nejochočenější vlk stále zůstává vlkem. Kdy, jak a proč se z něj stal pes, je dodnes předmětem výzkumů. Jejich výsledky však často přinášejí spíš nové otázky než odpovědi.
Jen vlk
Srovnání genů současných vlků a všech možných plemen psů z celého světa nám prozradilo, že jediným předkem dnešních psů je opravdu vlk. A pouze vlk, žádná jiná psovitá šelma, jak se dříve vědci domnívali (uvažovali např. o šakalovi), se na něm nepodílela. Jednu jistotu tedy máme. Ale kdy a kde k tomu došlo, vyžadovalo a nejspíš stále vyžaduje další bádání.
Všežravci
Velký posun přinesl asi pět let starý objev genů, které umožňují psům trávit na rozdíl od výlučně masožravých vlků škroby. A tedy rostlinnou stravu. Nositelé těchto genů byli proti čistě masožravým jedincům ve výhodě, mohli se živit zbytky, které nacházeli v okolí prvních zemědělských osad. Z toho by vyplývalo, že se první psi začali objevovat na místech, kde vznikaly první zemědělské osady. A takových byla celá řada od Střední Asie až po Evropu. Podle tohoto výzkumu tak mohlo být domestikačních center několik.
Gen přátelství
Kromě genů, díky nimž si dnešní psi pochutnávají na piškotech, mrkvi či ovoci, se změnily i geny, které ovlivňují chování: Vlci s touto mutací se stali přátelštější a ztratili značnou část své plachosti. To by podporovalo teorii, že se vlci vlastně zdomácněli sami. Ti krotší (a všežraví) přicházeli k lidem a využívali snadno dostupné zdroje potravy. A lidé je vítali jako strážce, kteří brání své teritorium před cizími vlky a ohlídají je před jinými šelmami. Existuje dokonce teorie, že se od nich učili skupinovému lovu, který vyžaduje spolupráci mezi jednotlivými členy "smečky".
Evropský původ
První zemědělské osady vznikaly před asi 7–9 tisíci lety, do tohoto období proto vědci zasadili i nejstarší domácí psy. Jenže v Evropě nebo na Sibiři se nacházejí kosterní pozůstatky psů starých až 30 tisíc let! Když vědci prozkoumali DNA získanou z těchto kostí a porovnali jejich stáří, došli k závěru, že domestikační centrum bylo jediné, a to ve střední Evropě, odkud se pravěcí psi postupně rozšířili po celé Eurasii. Navíc se ukázalo, že geny dnešních psů tak úplně neodpovídají genům žádných současných vlků. Populace vlků, která stála u zrodu psů, nejspíš vyhynula.
Vlk nebo pes?
A tak tu proti sobě stojí několik studií a každá tvrdí něco jiného. Ještě víc jimi zamíchal výzkum z konce loňského roku. Je známo, že v průběhu domestikace se mění tvar zvířecí lebky. Vědci proto pravěké lebky psů a vlků naskenovali a porovnali ve 3D. Výsledek je zaskočil - změny neprobíhaly rovnoměrně. Zatímco část lebky už nesla znaky psů, jiná (především dolní čelist) byla stále vlčí. To úplně zpochybnilo odhadované stáří prvních psů. Nejstarší skutečně psí lebky tak jsou podle této studie staré nanejvýš 7–9 tisíc let.
Dobytí Ameriky
Zatím stále mluvíme o psech na starém kontinentu. Jenže psy chovali i původní obyvatelé Ameriky, různé indiánské kmeny. Až dosud se vědci domnívali, že zde šlo o zdomácnělé potomky severoamerických vlků. Nedávná studie, jejíž výsledky vědci zveřejnili letos na jaře, však tuto teorii vyvrátila. Ke slovu opět přišlo srovnávání genů. A to genů původních severoamerických a sibiřských psů. A bylo jasno – psi přišli do Severní Ameriky před asi 9 tisíci lety společně s lidmi přes pevninský most ze Sibiře. S lidmi se pak rozšířili po celé Americe.
Záhadné zmizení
Každý nový objev ovšem přinese i novou záhadu. Současná plemena amerických psů nemají s těmi původními, která tu žila po celá tisíciletí, téměř nic společného. Po příchodu prvních Evropanů v 15. století totiž všichni původní psi vymizeli a nikdo neví proč. Přesto nám po nich jedna památka zbyla. Před asi 8 tisíci lety se u některého ze zdejších psů objevila mutace způsobující nakažlivou rakovinu. Mutace přežila a dodnes se objevuje nejen u amerických psů, ale rozšířila se po celém světě a pravděpodobně "přeskočila" i na další šelmy.
Alfa: Chlapec a vlk
Alfa: Trailer na film • Zdroj: Falcon
V řeči zoologů je termínem "alfa" označován dominantní jedinec, vůdce smečky. Vlk ve stejnojmenném filmu už ovšem žádnou smečku nemá, zraněného jej opustila a nejspíš by zemřel, kdyby ho nenašel mladý lovec s podobným osudem. Na své první lovecké výpravě byl těžce raněn a ztracen od ostatních. V zachráněném vlkovi našel nejen přítele, ale také neocenitelného pomocníka – ve dvou mnohem snáz vzdorovali nepřízni přírody i četným nepřátelům. Pravěké dobrodružství chlapce a vlka se odehrává před 20. tisíci lety, v poslední době ledové, kdy se po zemi toulali srstnatí nosorožci, mamuti a mnoho dalších zvířat, která s ústupem doby ledové vyhynula. Vlci a lidé tu ale jsou dodnes.
Alfa
HRAJÍ: Kodi Smith-McPhee, Natassia Malthe, Leonor Varela
REŽIE: Albert Hughes
PREMIÉRA: 30. srpna 2018, 97 minut
Nové ochočení vlka?
Objeví se na světě nový druh vlka? Nebo dokonce nový druh psa? Vědci to považují za velmi pravděpodobné. Díky ochraně a reintrodukčním programům se vlci vrátili do svých bývalých domovů. Jenže ty už na mnoha místech obsadili a změnili lidé. Podle vědců tak vznikly podmínky, jaké panovaly na počátku zdomácňování vlků.
Vlci se mění
Vlci, kteří žijí v blízkosti lidí, už začínají být závislí na potravě pocházející z lidských zdrojů, mění se jejich chování, složení smečky či velikost teritoria. Vědci předpokládají, že rozdíly mezi vlky žijícími v divočině a těmi u lidských sídel, se budou prohlubovat a časem povedou i ke genetickým změnám. K něčemu podobnému už došlo u australských dingů – populace žijící v blízkosti lidí se geneticky liší od dingů z divočiny.
Alfa: Trailer na film 2 • Zdroj: Falcon
