Zjistit a vyhodnotit všechny údaje potřebné pro ochranu velkých lidoopů není v silách jedné vědecké organizace. Do deseti let trvajícího terénního výzkumu goril a šimpanzů v západní části rovníkové Afriky se proto zapojila celá řada světových organizací. Celkem se ho zúčastnilo více než 160 lidí ročně, kteří v terénu ušli přes 8700 km – to je víc, než je vzdálenost od severu Afriky k jejímu jižnímu cípu.
Domov goril i šimpanzů
Terénní pracovníci sledovali 59 lokalit v šesti státech (Gabon, Kamerun, Kongo, Středoafrická republika, Rovníková Guinea, Angola) a to jak v rezervacích, tak i mimo ně. Výběr nebyl náhodný - téměř dokonale se tu překrývají oblasti výskytu gorily nížinné (Gorilla gorilla gorilla) a šimpanze čego (Pan troglodytes troglodytes), 97 % území je pro oba lidoopy společných. Navíc je zdejší populace ze všech 14 druhů a poddruhů velkých lidoopů nejpočetnější.
Počítání hnízd
Počítat lidoopy v pralese ovšem není jen tak. Jejich skupiny jsou v neustálém pohybu, každý den se vyskytují někde jinde. Vědci proto zvolili nepřímou, přesto velmi přesnou metodu. Jak gorily, tak šimpanzi si na každou noc stavějí "hnízdo" – jakousi pohodlnou postýlku z větví. Využijí ho jen na jediné přespání, další noc si stavějí hnízdo nové. Počet hnízd na nocovišti tak odpovídá počtu dospělých jedinců v dané tlupě.
Dobrá zpráva
Když vědci nakonec vyhodnotili všechna získaná data, došli k nečekanému výsledku. Ukázalo se, že v oblasti žije mnohem víc lidoopů, než předpokládali. Goril napočítali téměř 362 tisíc - o plnou třetinu víc, než byl jejich původní odhad. A představuje to téměř 99 % všech v přírodě žijících goril. Šimpanzů tu žije asi 130 tisíc, o desetinu víc, než vědci očekávali. Tento počet tvoří asi třetinu všech dnes žijících šimpanzů.
Špatná zpráva
Výzkum se však nezaměřil jen na prosté sčítání jedinců. Mnohem důležitější bylo vyhodnocení hustoty populace v různých částech oblasti a stupeň a příčiny ohrožení obou druhů. Dobrou zprávu o počtu goril a šimpanzů tak shazuje další, tentokrát nepříznivé zjištění: Až 80 % zdejších lidoopů žije mimo chráněná území. Problém je, že se jim prokazatelně lépe daří v lidmi nedotčených lesích a rezervacích, kde žijí pod ochranou strážců zvěře.
Smrt pro rodinu
Za hranicemi rezervací lidoopi čelí hned několika hrozbám. Tou nejhorší je lov. A to jak odchyt živých jedinců pro potřeby trhu se zvířaty, tak lov pro maso, které je považováno za luxusní pochoutku. Lovem jsou víc ohroženy gorily. Zatímco šimpanzi na lidského protivníka neútočí, gorilí samec svou rodinu brání i za cenu vlastního života. V tlupě, která přišla o vůdce, pak obvykle dochází k dalším úmrtím. Gorily tak zůstávají kriticky ohrožené – ročně se jejich populace zmenší asi o 2,7 %.
Virus si nevybírá
S lovem lidoopů pro maso úzce souvisí další hrozba, a to virové onemocnění ebola. Infekce je vzájemně přenosná mezi lidmi a lidoopy a pro oba druhy je velmi nebezpečná. U některých kmenů viru může být téměř stoprocentně smrtelná. Očkování je zatím stále ve vývoji a jejímu šíření může zatím zabránit jen osvěta a dodržování zákazu lovu lidoopů a manipulace s nimi a s jejich masem.
Ještě mají šanci
Třetím faktorem, který ohrožuje gorily a šimpanzy, je kácení pralesů, jejich přeměna v zemědělskou půdu a výstavba nových silnic. Ty pak nejen rozdělují území, ale také zpřístupňují dříve odlehlé oblasti pytlákům. Vědci proto doporučují vládám příslušných států věnovat víc pozornosti územnímu plánování – a to především v oblastech, které navazují na stávající rezervace a národní parky. Jak totiž výsledky sčítání ukázaly, na záchranu velkých primátů ještě není pozdě.
