V současnosti žije na Zemi kolem 7,4 miliardy lidí a neustále jich přibývá. Podle odborníků nás bude v roce 2050 téměř 10 miliard a o padesát let později se číslo zvedne na 11,2 miliardy. Lidé se budou stahovat do superměst, kde na ně zřejmě budou čekat nové problémy. Včetně toho, jak zajistit dostatečný přísun potravin, aby nedocházelo k hladomorům a potravinovým krizím.
Hmyz na vidličce
Možná si řeknete, že stačí rozšířit pastviny a zakládat spoustu oceánských farem na ryby a řasy. Podle matematických modelů ale ani to nebude dostatečně rychlé, aby byla uspokojena zvyšující se poptávka po jídle. Řešení je nicméně prosté: Pojďme jíst hmyz! Udělalo se vám z takové představy nevolno? Není divu, hmyzáci nepatří mezi naše oblíbené pochoutky. To se ale brzy změní, říká zemědělské a potravinové oddělení Organizace spojených národů (OSN).
Celosvětová lahůdka
V současnosti známe kolem 91 000 druhů hmyzu, z nichž přibližně 1900 druhů je poživatelných. Patří mezi ně například cvrčci, kobylky nebo vážky, kteří již mají pevné místo v jídelníčku lidí z Asie, Afriky nebo Jižní Ameriky. Pro své strávníky představují především výhodný způsob, jak získávat živočišné bílkoviny z něčeho jiného než z masa obratlovců, které je na mnoha místech nedostatkové.
Proteinová bomba
Podívejme se třeba na cvrčka. Ve sto gramech cvrččí hmoty představují bílkoviny až čtvrtinu váhy. Mexické kobylky Sphenarium purpurascens mají tyto hodnoty až dvojnásobné, housenky dokonce trojnásobné. Zároveň mají vysoký podíl vitaminů, vápníku, zinku, železa a zanedbatelné množství tuku. Oproti tomu takové kuřecí maso má na sto gramů pouze 23 gramů bílkovin. Proč tedy vedle kuřecích farem a velkochovů nezakládat hmyzí farmy?
Ekologické i ekonomické
Pro farmáře je důležité, že zatímco kuřata potřebují určitou plochu a trvá nějakou dobu, než dorostou, hmyz se spokojí s podstatně menším prostorem. Množí se rychleji a vyžaduje méně potravy, vody a energií na údržbu. Bez zajímavosti není ani ekologická stopa. Velkochov hospodářských zvířat je zodpovědný za téměř 20 % emisí skleníkových plynů, což je číslo, proti kterému bledne i automobilový průmysl. Hmyz? Ten má prakticky zanedbatelnou uhlíkovou stopu.
Revoluční mouka z brouků
V současnosti se můžete s brouky a dalším hmyzem na talíři potkat na řadě jídelních festivalů. Dát si třeba smaženého moučného červa vyžaduje trochu odvahy. Ničeho se ale nebojte. Konzumace hmyzu může vypadat úplně jinak. Ke slovu se dostává moderní zpracování, například česká firma SENS dělá ze cvrčků mouku a z ní vyrábí proteinové tyčinky (v jedné z nich je až 132 cvrčků). V určitých obchodech už také seženete chleba obsahující kolem dvou stovek namletých cvrčků. Ostatně pro vaše praprababičky by konzumace hmyzu nebyla nic nového. Za první republiky, tedy v období prezidenta T. G. Masaryka, se v českých zemích vařila polévka z chroustů, ozdobená pažitkou či pórkem.
Půl kila za rok
Možná si říkáte, že to stejně jíst nebudete. Máme pro vás překvapivou informaci. Statistiky říkají, že každý z nás za rok sní kolem půl kila hmyzu. Tolik much vám při jízdě na kole do pusy nevlétne, ale dostávají se neúmyslně do jídel, která kupujeme v obchodech a restauracích. Vlastně už všichni hmyz jíme, jen o tom nevíme!
Hmyzí delikatesy ve světě:
Japonsko
Vařené vosy v rýži a vosí sušenky
Thajsko
Smažené kobylky, cvrčci a mravenčí vajíčka
Brazílie
Mravenčí královny
Austrálie
Mravenci medonoši
Nizozemí
Cvrččí chléb
Mexiko
Kobylky v tortile
Ghana
Pražení termité, chléb z termitů
Čína
Pražené cikády na špejli
Špatná zpráva o hmyzu
Tři čtvrtiny – o tolik za posledních 25 let klesl počet volně žijícího létajícího hmyzu. Na vině jsou podle výzkumů především pesticidy, zúrodňování luk a změna klimatu. Hmyz přitom zastává důležitou roli při opylování květin a jako součást potravy dalších zvířat.
