Jméno "obrovský" (někdy se mu také říká žralok velrybí) si opravdu zaslouží. Je to největší dnes žijící žralok na světě, a pokud nepočítáme savce, tak i největší současný zástupce obratlovců. Přesto je lidem neškodný. Živí se planktonem, takže v jeho tlamě nenajdete typické ostré žraločí zuby, ale jen drobné zoubky.
Neznámý domov
Studium žraloků obrovských (Rhincodon typus) znesnadňoval jejich samotářský způsob života. A také to, že vědci nevěděli, kde přesně se tyto paryby pravidelně zdržují. Zdálo se, že se pohybují oceány zcela nahodile. Dlouhodobý výzkum, jehož výsledky vědci zveřejnili letos v létě, ale přinesl nečekané výsledky. Ukázalo se, že žraloci obrovští jsou mnohem menší tuláci, než se dosud předpokládalo, a že mají svá oblíbená místa, kde se shromažďují.
Jedinečný vzor
Rozpoznávání jednotlivých zvířat nebylo těžké. Žraloci obrovští jsou pomalí a většinou plavou v malých hloubkách. Vědci je tak mohou z výšky vyfotografovat v celé jejich kráse. A to je klíčové – tyto paryby mají po celém těle nápadný vzor bílých teček, puntíků a čar, který se u jednotlivých žraloků liší. Vědci tak mohou podle fotografií každého z nich přesně odlišit od ostatních. A tím i sledovat, jak daleko plave a kde se zdržuje nejčastěji.
Lov v hlubinách
Ukázalo se, že žraloci obrovští mají v oblibě jen asi 20 oblastí, kam se pravidelně vracejí a kde se shromažďují ve větším počtu. Všechna tato místa jsou si podobná - jsou v teplých mělkých vodách, v jejichž blízkosti se dno prudce propadá do hlubin. V hloubkách přes 1900 m totiž nacházejí nejvíc své oblíbené potravy – drobného planktonu. Má to však háček: Je tu dost chladno, voda má jen asi 4 oC.
Nebezpečné slunění
Žraloci nejsou schopni vytvářet vlastní teplo, takže během lovu pořádně prochladnou. Proto se rádi vracejí na mělčinu, kde odpočívají a vyhřívají se na sluníčku. Naneštěstí se v mělkých pobřežních vodách střetávají s množstvím lodí, které jim často způsobují smrtelné úrazy.
Výsledky výzkumu by v tom mohly žralokům pomoci – stačilo by v místech, kde se shromažďují, omezit lodní dopravu. Hodit se budou i v případě změn klimatu. Vědci totiž budou moci odhadnout, kam se žraloci obrovští přestěhují a kde je bude nutné chránit.
Nečekaný věk
Rozpoznávání jednotlivých žraloků podle vzoru skvrn vědcům také umožnilo zjistit, jak rychle rostou a dospívají. Během desetiletého výzkumu měřili pravidelně z lodí i z vody stále stejné jedince. A to hned třemi způsoby: odhadem, laserem a pásmovým metrem. Z výsledků pak vytvořili model ročních přírůstků a vypočítali věk každého jedince. Dozvěděli se tak, že žraloci obrovští dospívají ve věku 25 let, dorůstají do délky až 19 m a mohou se dožít až 130 let! Dosavadní odhady věku i délky byly mnohem nižší.