Nejnižší patro tropického pralesa je přirozeně na zemi. Je tam málo světla a kvůli tomu i málo bylinného podrostu. Zato hodně spadaného listí, tlejících větví a dalšího rostlinného odpadu. Rostliny, které v přízemí pralesa vyrůstají, se proto co nejrychleji derou do výšky za světlem.
Nejlepší podmínky k životu proto v pralese nabízí jeho nejvyšší patro – koruny stromů. Tady rozkvétají nejkrásnější květy, létají tu motýli i barevní ptáci. A žijí tady opice. Včetně vřešťanů. Mají tu na výběr dostatek potravy – listů nejrůznějších druhů stromů. Nejsou tu sami, spolu s nimi obývají nejvyšší patro pralesa i malpy kapucínské (Cebus capucinus) a chápani středoameričtí (Ateles geoffroyi). Jejich soužití je ale zcela mírumilovné, nijak si s chápany nekonkurují, protože se živí odlišnou potravou, v níž listí tvoří jen malou část. Podívejte se, jak žijí vřešťani pláštikoví a jak se děli o potravu s dalšími opicemi.
Zdálo by se, že v korunách stromů jsou opice v bezpečí, to ale neplatí tak úplně. Stejně obratně jako oni se ve větvích pohybují í menší kočkovité šelmy a především tu žije jejich hlavní nepřítel, harpyje pralesní (Harpia harpyja). Vřešťani, malpy i chápani jsou si nebezpečí vědomi a tak jsou před útokem ze vzduchu neustále ve střehu. Útok harpyje tak není vždy úspěšný.
A tady ještě můžete nahlédnout do rodinného života vřešťanů v Kostarice, kde jsou v korunách stromů vybudované speciální pozorovatelny a zavěšené mosty pro fotografy a filmaře.
