Chovatelka Ann Baker v 60. letech 20. století chovala kočku jménem Josephina, která byla plemenem angorské kočky. Jednoho dne se rozhodla, že bude experimentovat, a tak vzala od sousedky kocoura, který byl plemenem kočky Birma. Teď měla všechny potřebné ingredience a mohla začít čáry máry.Po úspěšném čarování vzniklo nové plemeno – Ragdoll.
Plemeno má zajímavou vlastnost, o které vypráví jedna legenda. Ann Baker jednoho dne měla autonehodu společně s Josephinou. Naštěstí nic vážného, ale po autonehodě se u kočičky objevila vlastnost typická pro ragdoll. Když kočičku zvednete do náruče, kočka automaticky povolí všechno svalstvo a "vyvěsí" se vám v náruči. Pak to vypadá, jako byste v ruce drželi hadrovou panenku, a odtud právě pochází její název. Rag – hadr, doll – panenka.
Ragdoll pomáhá v tísni
Kočky ragdoll si velice rády hoví ve společnosti lidí, dokonce i mezi cizími, a díky tomu jsou využívány při felinoterapii. Podobně jako canisterapie se jedná o podpůrnou léčbu somatických a psychických poruch. Typické pro ně jsou pomněnkově modré oči a dlouhá srst. Jsou to takové malé ďáblice, které si chtějí neustále hrát, a dokonce vám sami nosí svoje hračky a vybízejí vás k hraní. Koťata se rodí bílá a po několika dnech se zbarvují a tmavnou.
Přečtěte si také: