Chiméra je bájný tvor s hlavou lva, tělem kozy a ocasem draka. Podobné "chiméry" z několika zvířat objevíme i v našem reálném světě. Těmi nejchimérovatějšími jsou středo- a jihoameričtí lenochodi.
Lenochod, plaz nebo sova?
Lenochod se skutečně chová, jako by byl složen z několika zvířat. Šetří pohybem jako krokodýl, zpomaleným trávením se podobá hadům. Nemá pohyblivé oči, když se chce podívat přes rameno, musí otočit celou hlavu jako sova. A jeho kožich bývá zarostlý řasami stejně jako želví krunýř.
Šetření energií
V nedávné studii vědci zjistili, že lenochodi mají s plazy společného mnohem víc. Už dlouho vědí, že jejich proslulá lenost není nic jiného než šetření energií – každý pohyb znamená její výdej. Listí stromů, jímž se lenochodi živí, je málo výživné, energie z něj získaná stačí sotva na udržování základních životních funkcí. Na nějakou další aktivitu už jí moc nezbývá.
Chlad či horko
Energii spotřebovává i udržování stálé tělesné teploty, které je pro savce typické: V chladu se zahřívají např. svalovým chvěním, v nadměrném horku se potí nebo zrychleně dýchají. Lenochodi si takové výdaje energie nemohou dovolit. Přesto musí na výkyvy teploty, které jsou i v tropech obvyklé, reagovat.
Lenochodi v bedně
Právě tyto reakce byly cílem výzkumu. V něm vědci "zaměstnali" osm lenochodů hnědokrkých, které po jednom umístili do uzavřených boxů. V nich měnili teplotu v rozsahu obvyklém v jejich prostředí, tj. od 21 do 34 oC. Sledovali přitom jejich spotřebu kyslíku, která ukazuje, jak rychle zrovna běží jejich metabolismus neboli látková přeměna.
Ranní slunění
Už z předchozích studií bylo zřejmé, že se lenochodi chovají jako plazi. Se zvyšující se teplotou okolí víc jedí i lépe a rychleji tráví. Dokonce byli pozorováni, jak ráno šplhají do korun stromů, aby se tu vyhřívali na sluníčku a svou tělesnou teplotu tak zvýšili.
Čekání na chládek
Pokus ukázal, že zrychlování metabolismu se stoupající teplotou má hranici. V okamžiku, kdy teplota přesáhla 30 oC, lenochodi zařadili zpátečku - jejich metabolismus se opět zpomalil a jen nehybně seděli a čekali, až se ochladí.
Jako mrtví
Šetřit energií nutnou pro ochlazování dovedou i jiní savci. Ti v horkých dnech nebo při nedostatku potravy upadají do takzvaného torporu - stavu strnulosti, při které významně sníží svou tělesnou teplotu a metabolismus. Vypadají jako mrtví a nereagují na své okolí.
Plazí dovednosti
Lenochodi dokážou svůj metabolismus a teplotu snížit na podobnou úroveň, ale zůstávají přitom v bdělém stavu a reagují na své okolí. Něco podobného dosud nebylo u savců pozorováno, podobně však reagují na nárůst či pokles teploty plazi. Každý lenochod tak v sobě má nejen velký kus savce a malý kus sovy, ale i hodně z hadů a ještěrů.
Další šetřílkové
Šetřit energií pomocí zpomaleného metabolismu dovedou i někteří podzemní hlodavci. Ale stejně "pomalí" jsou i větší savci, jejichž potrava obsahuje minimum živin. Typickým příkladem jsou pandy – panda červená (Ailurus fulgens) i panda velká (Ailuropoda melanoleuca) či australští koalové (Phascolarctos cinereus). Na lenochody však žádný z nich nemá. A hlavně – žádný nemění rychlost metabolismu v závislosti na teplotě.
