Vědci potvrdili, že kůň člověku rozumí. Ukázalo se, že i na úplně cizím člověku kůň podle tváře a hlasu pozná, jestli se zlobí nebo má dobrou náladu. Vnímá i jeho postoj. Aniž bychom si to uvědomovali, svým postojem dáváme najevo nadřazenost (dominanci) nebo podřízenost. A kůň to vidí – k příliš dominantnímu člověku se raději moc nepřibližuje. Svoje pocity ale dovede vyjádřit i on sám. Když uslyšíte na pastvině koně, jak frká, není to proto, že si potřebuje pročistit nozdry. Dává tím najevo svou spokojenost. A světu to sdělují i jeho vzpřímené uši natočené dopředu.