U společenského hmyzu neznamená jedinec skoro nic. Většinou žije krátce, je slabý a téměř bezbranný. Ale celé společenství funguje jako jakýsi super-organismus, který vzdoruje času i nepřátelům.
Společenský hmyz
Nejznámější hmyzí společenstva vytváří blanokřídlý hmyz – včely, vosy či mravenci. Méně známí jsou termiti, které si lidé s mravenci pletou. S těmi ale nemají nic společného, jde o skupinu hmyzu z příbuzenstva švábů. A právě termiti nedávno zastínili všechna dosud známá společenstva. V suchých opadavých lesích severovýchodní Brazílie vybudovali termitiště, které je vidět i z vesmíru!
Dílo termitích bohů
Přestože jde o obrovské dílo, termitiště donedávna zůstávalo zraku vědců skryto pod korunami stromů. Znali ho jen místní indiáni, kteří je považovali za dílo bohů. To jim ale nebránilo v tom, aby jeho stavitele – více než centimetrové termity druhu Syntermes dirus - nelovili a nejedli. K odhalení monumentálního díla pomohlo vědcům až částečné vykácení lesa a jeho přeměna v pastviny.
Miliony kupek
Nad zemí jsou z termitiště viditelné kuželovité hliněné kupy rozmístěné v pravidelných asi dvacetimetrových rozestupech. Každá je 2,5 až 4 m vysoká a její základna má 9 m v průměru. Když vědci tyto kupy na satelitních snímcích spočítali, zjistili, že jich je asi 200 milionů! To představuje asi 10 kilometrů krychlových hlíny. Takové množství materiálu by například stačilo na vybudování 4 tisíc velkých pyramid v Gíze.
Neviditelné bludiště
Kupy ovšem nejsou obydlím termitů - je to jen zemina, kterou vynesli na povrch při hloubení svých podzemních chodeb. Nemají proto žádnou vnitřní strukturu kromě asi 10 cm širokého tunelu, který vede od podzemních chodeb k vrcholu. Jím termiti vynášejí na povrch přebytečnou zeminu. Pod kupami se pak nachází vlastní obydlí termitů - rozsáhlé bludiště podzemních chodeb, v nichž se mohou bezpečně pohybovat. Za potravou vycházejí pouze v noci malými otvůrky na úpatí kupek, které po návratu zase uzavřou.
Utajená královna
Jednotlivé kupy jsou propojeny podzemními chodbami, které slouží k přemísťování dělníků a vojáků. Jejich pravidelné rozmístění zajišťuje podle vědců terminům bezpečí při hledání potravy: Nějaká kupa, pod kterou se mohou v nebezpečí ukrýt, je vždy nablízku. Výzkum ale nekončí, vědcům se například dosud nepodařilo najít královnu. Ale jehla v kupce sena by se jim hledala snáze.
Jako pyramidy
Celé termitiště, tedy podzemní chodby a hliněné kupy nad nimi, má rozlohu asi 230 tisíc km2 – přibližně stejnou, jakou mají celé Britské ostrovy. Přestože se na jeho stavbě podílelo obrovské množství hmyzích stavitelů, nevybudovali tuto gigantickou stavbu za rok, dokonce ani za celá staletí. Vědci odebrali ze středu několika kup vzorky zeminy a určili jejich stáří na více než 4000 let. Opět se nabízí srovnání s pyramidami v Gíze – termitiště je přibližně stejně staré.
Nejstarší stavitelé
Termiti patří k nejstaršímu hmyzu, na Zemi se objevili před 300–200 miliony lety. Přes 3 tisíce dosud popsaných druhů žije s výjimkou Antarktidy na všech kontinentech. Základem kolonie je královna, která klade tisíce vajíček denně. Královskou komůrku s ní sdílí i "král" – samec, který se s ní průběžně páří a vajíčka oplodňuje. Královna je na rozdíl od dělníků a vojáků dlouhověká – dožívá se až 50 let.
