Čtyřicet dva druhů rajek obývá tropické lesy Papuy Nové Guiney a severovýchodní Austrálie. Samičky jsou zbarvené nenápadně, zato samci se pyšní nádhernými barvami a nejrůznějšími ozdobnými pery. Jejich krása slouží jedinému – upoutat pozornost samičky při námluvách. K námluvám rajek ovšem patří nejen pestré peří, ale také zpěv a taneční kreace.
Krása u rajek nestačí
Když vědci vyhodnotili téměř tisícovku nahrávek námluv různých druhů rajek, zjistili, že samice nehodnotí jen jeden prvek - tedy barevnost, tanec nebo zpěv. Nejlepší samec, kterého si zvolí k páření, musí předvést svatební rituál, v němž se objevuje kombinace dvou z nich. Které prvky to budou, závisí na prostředí, v němž námluvy probíhají.
Taneční parket
Svatební rituál některých druhů se odehrává na zemi. Je plný nejrůznějších tanečních kroků a pohybových variací. K tomu sameček přidává ještě zpěv, jímž na sebe samičku upozorňuje. A čím komplikovanější taneček předvádí, tím bohatší má hlasový projev. Barevnost ale v pralesním šeru nevynikne, proto při námluvách nehraje velkou roli.
Ptačí módní přehlídka
Barvy jsou naopak důležité u druhů, jejichž námluvy probíhají při společném toku. Čím barevnější samec, tím je mezi svými soky nápadnější. Když k tomu přidá i skvělý silný zpěv, může být právě on tím úspěšným nápadníkem. Taneční variace tu ale zanikají "v davu", ani ti nejbarevnější a nejhlasitější samci proto nejsou příliš skvělí tanečníci.
Zpěváci ve výškách
Ještě jinak se vyvíjely námluvy u rajek, jejichž svatební rituál probíhá v korunách stromů. Tady samec nemá tolik místa k bohatým tanečním variacím jako na zemi. Toto prostředí zato neklade žádné překážky jeho hlasovému projevu, samice ho může slyšet i ze značné vzdálenosti. Samec se proto snaží přivábit partnerku složitě komponovaným zpěvem doplněným pestrými barvami peří.
Zrak a sluch
Ve svatebním rituálu tedy hrají hlavní roli vždy dva signály – jeden zrakový a druhý sluchový. Vzájemně se vždy doplňuje barva peří a zpěv nebo tanec a zpěv. Žádnou souvislost vědci naopak nenašli mezi zbarvením a tanečním projevem. Rajky jsou ovšem velmi mladou ptačí skupinou, jejíž vývoj ještě pokračuje. Nejspíš se tak budou měnit a vyvíjet i jejich námluvy.
Ptáci z ráje
Když se na přelomu 19. a 20. století začali do Evropy dovážet rajčí pera, lidé se domnívali, že pocházejí z ráje – proto jméno rajky (čeleď Paradisaeidae). Je to nesmírně různorodá skupina pěvců, v níž se jednotlivé druhy liší vzhledem i chováním. Společnými předky rajek a jejich příbuzných lemčíků jsou pravděpodobně australasijské druhy krkavcovitých. Od nich se většina rajek oddělila teprve před asi 10 miliony lety.
