Množství živých organismů přibývá směrem k rovníku. Jinak řečeno – čím tepleji, tím víc života. Má to svou logiku, přesto to neplatí vždy. Opačný trend najdeme u mořských ptáků, jako jsou tučňáci, a u mořských savců - kytovců a ploutvonožců. Čím chladnější vody, tím víc jich tam žije. V tropických vodách jich naopak trvale žije velmi málo.
Predátoři pod lupou
Tento jev zaujal vědce natolik, že mu věnovali obsáhlou studii. Zahrnuli do ní téměř tisíc druhů mořských predátorů, tedy živočichů, kteří se živí lovem: žraloků, ryb, savců, ptáků i mořských hadů. Sledovali nejen jejich početnost v různých zeměpisných šířkách, ale také aktivitu a rychlost metabolismu.
Tělesná teplota
Ukázalo se, že klíčem k záhadě je schopnost termoregulace. Žraloci, ryby a plazi patří mezi tzv. ektotermní organismy. Zjednodušeně to znamená, že nejsou schopni udržovat stálou tělesnou teplotu, ta se mění v závislosti na teplotě prostředí. Naproti tomu savci a ptáci patří mezi živočichy endotermní, tj. živočichy, kteří energii z potravy umí měnit na teplo a udržovat si stálou tělesnou teplotu.
Zpomalené reakce
Udržování stálé tělesné teploty je energeticky náročnější, ale při dostatku potravy to nepředstavuje velký problém. A potravy je v chladných mořích polárních oblastí dostatek. Bohatě prostřený stůl ale není pro všechny stejně dostupný. Žraloci a dravé ryby jsou v chladné vodě v nevýhodě: Nízká tělesná teplota snižuje jejich metabolismu a zpomaluje jejich pohyby, i činnost mozku a nervů. Dokonce i pohyb očí a aktivita smyslových orgánů je pomalejší. To vše má za následek pomalejší reakce a méně úspěšný lov.
Rychlejší otužilec vyhrává
Naproti tomu savci a ptáci nejsou chladem polárních moří nijak omezeni – jejich metabolismus, pohyb a reakce jsou díky stabilní tělesné teplotě stále stejné. Proti své obvykle studenokrevné, a tudíž zpomalené kořisti jsou tak ve výhodě. Na její ulovení nemusejí vynakládat tolik energie jako v teplejších oblastech, což jim bohatě vynahradí spotřebu energie nutnou k udržování tělesné teploty. Výhodou je i to, že mnohem snáz uniknou žralokům a dravým rybám.
Budoucí změny
Výzkum ještě není u konce, záhadou jsou třeba delfíni, kteří jsou mezi ostatními mořskými savci výjimkou: Většina jich totiž žije v tropických vodách. Proč? To zatím nikdo neví. Přesto už teď je jisté, že výsledky výzkumu půjde využít při ochraně mořských biotopů. Oteplování oceánů časem povede ke změně rovnováhy mezi "studenokrevnými" a „teplokrevnými“ predátory. A vědci teď už mohou částečně předvídat, jaké to bude mít následky.
Tajemství prostřeného stolu
Jak je možné, že studené polární vody na obou polokoulích nabízejí takové množství potravy? Základem jsou mikroskopické řasy rozsivky a sinice, které rostou na spodní straně ledu. Jimi se živí obrovské množství planktonních živočichů, především korýšů obecně nazývaných kril. Kril a plankton tvoří základ potravního řetězce, v němž se uživí úplně všichni – od těch nejmenších rybek až po velké dravé ryby a přes rybožravé ptáky po obrovské kytovce, ploutvonožce a další vrcholové predátory.
