Pavoučí hedvábí je fantastický materiál – je lehké, lepivé a neuvěřitelně pevné a odolné. V některých směrech překoná ocel i kevlar, ze kterého se vyrábějí neprůstřelné vesty. Spider-Man na hedvábí visí z mrakodrapu, skuteční pavouci do něj lapají kořist, obalují jím svá vajíčka, vystýlají doupata, létají na něm a používají jej jako alarm, který je vibracemi upozorní na blížícího se nepřítele.
Spider-Manova pavučina
Rozdíl mezi pavouky a Spider-Manem je i v tom, kde se hedvábné vlákno bere. Spidey ho vystřeluje ze zápěstí, pavouci jej snovají na zadečku. Hedvábí vzniká z molekul bílkoviny fibroinu, které pavouci uchovávají ve zvláštních žlázách. Jakmile se jejich tekutý sekret dostane na povrch těla, začne na vzduchu tuhnout. Pavouk z něj pak pomocí přeměněných zadních končetin (snovacích bradavek), může tkát vlákno. Fascinující, ale chápeme, proč scénáristé Spideymu raději vymysleli udělátka na zápěstích.
Materiál snů
Na pavoučí hedvábí mají zálusk i jiní lidé než Peter Parker. Zejména materiáloví inženýři sní o tom, jak by jej využili při výrobě horolezeckých lan, nití pro chirurgy nebo produktů určených pro cesty do vesmíru. Jenže smůla, pavouci se o svá vlákna nedají okrádat ve velkém tak jako bourci morušoví, z jejichž zámotků se získává obyčejné hedvábí. Zkuste chovat hodně pavouků pohromadě – s největší pravděpodobností se vám požerou. A proto se dostáváme k bakteriím.
Spider-Man: Daleko od domova - trailer s českým dabingem • Zdroj: Falcon
Bakterie s pavoučími geny
Bakterie mívají v laboratoři roli užitečných trumberů. Snadno se pěstují a jejich genetický kód je vcelku jednoduchý, takže se v něm vědci mohou různě štrachat. Třeba jako tým z Washingtonské univerzity, který své bakterie naučil vyrábět pavoučí hedvábí. Vznik fibroinu u pavouků kódují velmi dlouhé sekvence DNA, které se do genomu bakterie prostě nevejdou. Vědci je proto zkusili "nalámat" na kousky tak, aby každý kódoval část molekuly fibroinu. Polovina bakterií vyráběla jednu část molekuly, polovina druhou.
Slepené molekuly
Bakterie ve svých buňkách poslušně vyráběly kousky fibroinu. Když se dostatečně namnožily, vědci je rozemleli na kaši, ze které pak izolovali kousky molekul pavoučího hedvábí. A protože mysleli dopředu a do bakterií vložili i informaci o tom, že kousky mají mít "lepivé" konce, stačilo jim smíchat obě části molekul fibroinu dohromady. Bylo v tom ještě pár dalších laboratorních vychytávek, ale na konci procesu měli to, co chtěli: hedvábné vlákno, které má prakticky stejné vlastnosti jako jeho přírodní předloha. Tak co, uvidíme v příštím Spider-Manovi i pár bakterií?
