Zatímco čtete tento článek, po celém světě na nebi zazáří zhruba 40 blesků za vteřinu. V Čechách dochází k bouřkám zvláště v létě, ale na ostrovech Tiwi u severního pobřeží Austrálie bouří téměř denně od září až do března – bouřkový mrak tu má dokonce své jméno: Hector.
Těžké bouřkové mraky
Palivem každého bouřkového mraku, kterému se říká cumulonimbus, je horký a vlhký vzduch stoupající vysoko do atmosféry. Jakmile dosáhne výšky, kde má stejnou teplotu jako okolní vzduch, začne se roztahovat do šířky a získá typický tvar kovadliny. Z nahromaděné vodní páry se v mraku mezitím utváří dešťové kapky. Když jsou příliš velké a těžké, začnou padat k zemi. Po cestě vstříc zemi kapky vytváří turbulence a vzniká doprovodný silný vítr. Jakmile všechna vlhkost v podobě kapek z mraku vyprší, bouřkový mrak se rozpadá.
Kroupy jako cibule
Bouřky může provázet i krupobití, a to už není žádná legrace. Kroupy jsou hrudky ledu o velikosti od 5 milimetrů až po několik centimetrů – i třícentimetrová kroupa ale dokáže vyvinout rychlost až 80 km/h. Kroupy vznikají, když teploty uvnitř mraku klesnou tak, že dešťové kapky zmrznou. Při pohybu mrakem se na ně nabalují další a další kapky jako vrstvy cibule. Nejtěžší kroupa o váze 1,02 kilogramů spadla z nebe v roce 1986 v Bangladéši a v Jižní Dakotě v USA zase v roce 2010 zažili kroupy o průměru 20 centimetrů.
Blesk teplejší než Slunce
Kapky deště, ledové krystalky i kroupy se v bouřkovém mraku neustále pohybují a vytváří tak statické napětí mezi mrakem a zemí. Nahromaděná energie se uvolní v podobě oslepujícího záblesku energie a vzniká blesk. Jeden jediný blesk vytvoří dost energie na to, aby obyčejná žárovka mohla nepřetržitě svítit přes tři měsíce. Blesk má navíc teplotu 30 tisíc °C, což je dokonce několikrát víc než je teplota samotného Slunce.
Bouřka! Hromy a blesky
Vysoká teplota s sebou přináší další bouřkový jev – hrom. Když udeří blesk, vzduch v jeho okolí se prudce ohřeje, začíná se rozpínat a vytváří tak rázovou vlnu, která v podobě hromu duní krajinou a občas spouští alarmy automobilů.
Úder blesku představuje nebezpečí nejen pro člověka, ale i pro rozvodné sítě. Své by o tom mohli vyprávět obyvatelé New Yorku, kde bouřka v roce 1977 způsobila masivní výpadek proudu – ale jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré a Newyorčané si díky tomu mohli vychutnat nerušený výhled na hvězdy Mléčné dráhy.
