Začneme od jejich životního stylu. Panda velká (Ailuropoda melanoleuca) je medvěd – tedy šelma. Na rozdíl od jiných medvědů se téměř výhradně – z 99 % – živí rostlinnou stravou, konkrétně výhonky bambusu. Zbylé jedno procento tvoří ptačí vajíčka, hmyz a malí obratlovci. Podvědomě tak tušíme, že bychom se v její společnosti cítili lépe, než když nás přes sklo výběhu pozoruje třeba medvěd lední.
Závislost na bambusu
Ve své domovině, bambusových lesích Číny, jsou pandy ohrožené. Podle odhadů zde může žít méně než 2000 jedinců. Pandy jsou chráněné a pytláci dostávají vysoké tresty. Dospělci nemají přirozeného nepřítele, ale mláďata se mohou stát kořistí irbisů, levhartů a medvědů.
Mnohem víc však jejich druh ohrožuje nízká porodnost, "rozkouskování" životního prostředí, které izoluje jednotlivé populace, a také samotná závislost pand na bambusu. Mají totiž tu vlastnost, že jednou za pár let všechny rostliny stejného druhu najednou vykvetou a odumřou. Než vyrostou nové, nějaký čas to trvá. Pandy tak pokaždé zažijí krušné časy, které velikost populace sníží.
Pandy jnám podobné
Asi největším důvodem, proč se nám pandy tak líbí, je ale jejich vzhled. Nápadné černobílé zbarvení a hustý kožíšek připomínají plyšovou hračku. Hlava pand navíc nese takzvané juvenilní rysy: Kulatá hlava s krátkým čumákem, velké čelo a velké oči, navíc zvýrazněné kruhy černé srsti okolo, nám připomínají děti. A my jsme evolučně naprogramovaní na to, abychom děti měli rádi. Zvířat s juvenilními znaky je ovšem víc – z těch divokých je najdeme například u medvědů koala. I ty máme rádi, ale takovou "hysterii" jako pandy koalové obvykle nevyvolávají.
Důvodem je rozdíl v chování. Zatímco koala obvykle jen sedí na stromě, pandy dělají věci, které děláme i my. Válejí sudy a dělají kotrmelce. Při krmení sedí na zadečku a stonky bambusu si podávají do pusy tlapou, která funguje podobně jako lidská ruka.
Panda má palec nepalec
Kulatý tvar hlavy i neobvykle šikovná tlapa jsou přizpůsobení potravní specializaci pand. Užvýkat listy a stonky tuhého bambusu není žádná legrace. Panda má proto velké stoličky a výjimečně silné svaly, které pohybují čelistmi a současně zakulacují její obličej. Tlapa pandy velké je pak fenoménem sama o sobě. Nemá totiž pět prstů, ale šest. Až na to, že šestý "palec" není žádný skutečný prst. Ve skutečnosti jde o pozměněnou kost zápěstí, kterou si panda přidržuje stonky bambusu.
