Se zkamenělinami dinosaurů se setkáváme zejména v dalekých zemích, jako je Čína, Argentina nebo Mongolsko, ale byly objeveny i u nás. Dokazují, že druhohorní vládci planety žili kdysi i na území, které dnes nazýváme Českou republikou. Jaké zkameněliny dinosaurů už tedy u nás známe?
Dinosauři od Vltavy a Labe
První nález přišel od Holubic nedaleko Kralup nad Vltavou v roce 1878. Tehdy bylo objeveno několik kostních fragmentů, které profesor Antonín Frič popsal pod jménem Procerosaurus exogyrarum. Další objev zkamenělin byl učiněn roku 1893 při labském břehu v Srnojedech u Pardubic.
Úlomky byly popsané v roce 1905 pod jménem Albisaurus scutifer. V roce 2011 zkoumal jejich stavbu paleontolog Boris Ekrt a prokázal, že patřily jakémusi aktivnímu, pohyblivému obratlovci z období křídy. Ukázalo se tedy, že se skutečně může jednat o fosilie dinosaurů.
Stopy od Červeného Kostelce
V polovině 90. let minulého století byla v lomu U Devíti křížů poblíž Červeného Kostelce nalezena tříprstá stopa dlouhá 14 cm. Patřila nejspíš menšímu masožravému dinosaurovi. Původce stopy žil v období triasu asi před 215 miliony lety na polopouštním území. V roce 2010 byla objevena další tříprstá stopa jiného dinosaura, dosahujícího délky přibližně 2 metry a hmotnosti kolem 20 kg. Stopa byla nalezena na území Botanické zahrady v pražské Tróji, ale pískovcová deska opět pochází z lomu u Červeného Kostelce.
Ještěr Buriana a Augusty
Nejslavnějším objevem dinosaura na našem území je nepochybně nález stehenní kosti menšího ornitopoda od Mezholez u Kutné Hory z roku 2003. Tehdy lékař Michal Moučka náhodou narazil na fosilii v jednom místním lomu a ukázal ji paleontologům v Ústavu geologie a paleontologie Univerzity Karlovy. Stehenní kost 40 cm dlouhá patřila býložravému dinosaurovi, který v době před asi 95 miliony lety obýval ostrovní prostředí mořem zaplavené střední Evropy. V roce 2017 byl pojmenován na počest výtvarníka Zdeňka Buriana a paleontologa Josefa Augusty Burianosaurus augustai.
Jurský park u Brna
Zatím posledním objevem dinosauřích fosilií na našem území byl zub, uložený ve sbírkách brněnské Masarykovy univerzity a popsaný jako zub mořského krokodýla. V roce 2012 začal zub zkoumat tehdejší student paleontologie Daniel Madzia, který prokázal jeho dinosauří původ. Dnes předpokládáme, že zub patřil pozdně jurskému dravému dinosaurovi, který žil v době před zhruba 160 miliony lety na území dnešní jižní Moravy. Mohl být dlouhý asi 5 metrů a byl nepochybně nebezpečným lovcem.
Nejen dinosauři
V období druhohor žili na našem území také jiní velcí plazi, kteří obývali moře nebo aktivně létali. Z první skupiny můžeme jmenovat mořské plazy plesiosaury a mosasaury, jejichž zkameněliny známe například z Prahy nebo Dolního Újezdu u Litomyšle. Někteří z těchto dravých plazů byli dlouzí až kolem 7 metrů. Z druhé skupiny to byli ptakoještěři (pterosauři), z nichž bylo objeveno pouze několik zubů v severozápadních Čechách a část kostry křídla u Chocně. To patřilo menšímu druhu ptakoještěra s rozpětím křídel asi 1,5 metru, žijícím v době před 92 miliony lety.
