Antarktida je proslulá bohatstvím života v okolních mořích a na pobřeží. Málo se však ví o životě ve vnitrozemí. Dokonce ani vědci nedokázali odhadnout jeho bohatství. Odpověď hledali nedávno na Antarktickém poloostrově, kde jim byli jedinou společností rypouši sloní a hejna tučňáků oslích, uzdičkových a kroužkových.
Nenahraditelný dusík
Takové množství zvířat na jednom místě znamená také hodně trusu, který obsahuje velké množství dusíku. Ten je základním stavebním kamenem všech živých organismů - bez něj by život v podobě, v jaké ho dnes známe, nemohl existovat.
Živá Antarktida
Rypouši i tučňáci hledají potravu v moři, ale konečný produkt trávení odkládají na souši. Jsou tak jediným producentem dusíku v Antarktidě. Logicky by z toho vyplývalo, že rostlinám a na nich vázaným organismům se bude dařit na místech, kde žijí. Ukázalo se však, že zúrodňují území až 240 krát větší, než zabírají jejich kolonie.
Pomocník vítr
Jak je to možné? Z trusu se uvolňuje plynný amoniak (lidově čpavek, sloučenina dusíku a vodíku), který se snadno rozpouští ve vodě. Vítr ho odnáší daleko do vnitrozemí, kde se v podobě srážek dostává do půdy. Jeho přítomnost pak umožňuje růst antarktické vegetaci sestávající z mnoha druhů mechů a lišejníků.
Ekosystém maličkých
Bohaté rostlinné společenství hostí množství živočichů. V drsných podmínkách Antarktidy samozřejmě nejde o velké druhy. Přežívají tu především drobní bezobratlí, nejčastěji zástupci chvostoskoků a roztočů. Jejich množství nemá jinde obdoby – zatímco na evropských loukách žije na 1 m2 50 až 100 tisíc těchto živočichů, v Antarktidě jich vědci na stejné ploše napočítali miliony.
Bohatství života
Na bohatství života, odborně nazývaném biodiverzita, nemá v oblasti obohacené dusíkem vliv mráz či sucho. Rozhoduje pouze počet rypoušů a tučňáků v kolonii. To má pro vědce obrovský význam – aniž by se museli trmácet mrazivou pustinou, budou na poloostrově schopni dohledat a vyhodnotit další podobná místa pouze za pomoci satelitních snímků zobrazujících polohu a velikost zvířecích kolonií.
Antarktida v ohrožení
Místa, kde je život nejbohatší, nejohroženější nebo kde žijí endemické (tj. jinde nežijí) druhy, se označují jako "horká místa biodiverzity". Právě tomu odpovídají ekosystémy vnitrozemí Antarktidy. Jsou zcela bezbranné vůči nepůvodním druhům. Semena vyšších rostlin, která by sem zanesli ptáci či vítr z Afriky nebo Jižní Ameriky, se v zúrodněné půdě snadno uchytí a původní vegetaci vytlačí. Díky vyšším rostlinám se tu začne dařit dravému hmyzu a pavoukům, kteří začnou likvidovat místní bezobratlé.
Galerie: Antarktida plná života >
Život pochází z moře
Základem celého antarktického potravního řetězce je obrovské množství krilu, drobných mořských korýšů, kterým se v chladné bohatě okysličené vodě mimořádně daří. Ten sem láká další mořské živočichy od drobných ryb až po největší kytovce. Přestože všichni antarktičtí obratlovci hledají potravu v moři, ptáci a ploutvonožci se v době rozmnožování shromažďují na souši a vytvářejí početné kolonie. A každá z nich je nejspíš i středem dalších "horkých bodů biodiverzity".