Jednoho dne šly Etiopské děti místo do školy ven. Také někteří jejich rodiče měli v práci výjimečně volno. Každý z nich dostal několik sazenic mladých stromků a vyrazili do přírody na vybraná místa je zasadit. Na konci tohoto neobvyklého dne zapouštělo v zemi kořeny podle tamní vlády 350 milionů nových stromů. Další výzvou Etiopanů je udržet je při životě a potlačit tak sucho, které sužuje velkou část země.
Stromy do Etiopie
Etiopský zalesňovací program se snaží napravit to, co dříve lidé zkazili. Podle Organizace spojených národů byla země v 19. století pokryta z 35% lesním porostem, dnes už jsou to pouhá 4%. Odlesňování je problém celosvětový. Lidé kácí a vypalují lesy na mnoha kontinentech. Dřevo prodávají, těží nerostné suroviny, zakládají obrovské plantáže, kde pěstují třeba palmu olejnou, sóju nebo cukrovou třtinu, kterou pak prodávají dál do světa.
Uhasit problém a plíce
Kvůli zemědělské půdě se kácí a vypalují lesy mimo jiné i v Indonésii. Podle satelitních snímků hoří velké kusy zalesněných území v africké Angole a Kongu a v jihoamerickém Amazonském pralese. Tento přírodní ráj velký asi 5 500 00 km2 upoutal v poslední době největší pozornost. Lidé po světě demonstrují za jeho záchranu, po jeho větší ochraně volají politici i slavní umělci.
Dobro lesa
Výsadba nových stromů je cestou, jak vyvážit úbytek stromů a zmírnit efekty globálního oteplování. Jednou z jeho největších příčin je znečištěné ovzduší. Lidé vypouští do atmosféry obrovské množství skleníkových plynů, ve kterých podstatnou část tvoří oxid uhličitý (CO2). Stromy, stejně jako většina rostlin, CO2 rozkládají na uhlík a kyslík, který lidé dýchají. Proto se velkým pralesům říká „plíce planety“. Lesy také zadržují v zemi vodu a jsou domovem divoké zvěře, která kvůli odlesňování nemá vhodné podmínky pro život.
Ekologická výzva
Výsadba miliardy stromů by mohla z atmosféry odstranit až 830 miliard tun oxidu uhličitého. To je asi tolik, co lidé uvolnili do vzduchu za posledních 25 let – tvrdí jedna z vědeckých studií. Mnoho zemí se už do boje proti klimatickým změnám sázením stromů pustilo. Třeba ve Velké Británii plánují mít do roku 2050 tolik nových stromů, že by zaplnily 46 000 fotbalových hřišť. A na Filipínách v jihovýchodní Asii dokonce uzákonili, že každé dítě musí nechat zapustit do země nové kořeny, když opouští školu. Podle předpokladů by díky jedné generaci mohlo vyrůst 525 miliard nových stromů – a to je opravdu hodně.
Zelené rekordy
Hromadné sázení má své místo i v Guinnessových světových rekordech. V roce 2013 se zápisu dočkal Pákistán, kde dobrovolníci zasadili za 24 hodin téměř 850 000 stromů. O tři roky později je trumfli Indové, kterým se podařilo za stejný čas dostat do země přes 49 milionů nováčků. Z piedestalu je teď sesadí – pokud to komise Guinnessových rekordů potvrdí – Etiopané se svými více než 350 miliony. Rekordem ale projekt v Etiopii nekončí. Tamní vláda má pro každého obyvatele 40 sazenic a na konci roku by měly zapustit své kořeny 4 miliardy nových stromů.
Galerie: Sázení stromů po celém světě >
Bhútán chrání přírodu
Do Guinnessových rekordů se díky sázení stromů dostal také Bhútán. Za hodinu se v této malé himálajské zemi mezi Indií a Tibetem podařilo lidem vysadit téměř 50 000 stromů. Jedno z mála království na světě je známé svou láskou k přírodě a ochranou životního prostředí. V ústavě má např. zakotveno, že 60 % země musí zůstat zalesněno, a když se narodil královské rodině syn, místní lidé mu dali neobvyklý dárek: Zasadili přes 100 000 stromů.
