V antické mytologii je chiméra bájné a samozřejmě nebezpečné stvoření se lví hlavou, kozím tělem a hadím ocasem. Na chiméry si velmi pravděpodobně vzpomněli vědci, kteří v 18. století poprvé studovali australského ptakopyska. Zvíře, které také vypadá jako slepené z několika jiných druhů, ale které je na rozdíl od chimér skutečné. A letos se chiméry po dlouhé době připomenuly znovu – tentokrát americkým a kanadským paleontologům, kteří zkoumali 95 milionů let staré fosilie krabů.
Krásná a podivná
Krabi jsou velmi dobře prozkoumanou skupinou korýšů a vědci jsou si naprosto jisti tím, jak má takový krab vypadat: Má mít široký krunýř, malé složené oči na dlouhých stopkách, silná klepeta a krátký ocásek stočený pod tělem. Jenže fosilie dvou- až třícentimetrových krabů z Kolumbie, Spojených států a Maroka to asi nevěděly. Tito živočichové sice měli klepeta jako krab, ale také ústa jako kreveta a krunýř jako humr. Chiméry!
Ačkoli šlo o dospělé jedince, měli také protáhlé tělíčko s nataženým ocáskem a velké složené oči bez stopek – prvky, které jsou typické pro krabí larvy, které žijí v otevřeném moři. Přesto to byl krab. Když vědci jeho existenci rozdýchali, dali mu jméno Callichimaera perplexa – krásná matoucí chiméra.
Chiméra konečně zase plave!
Kalichiméra žila v období svrchní křídy, a zatímco si plavala v mělkých pobřežních mořích, po souši chodili dinosauři. Slovo "plavala" je podstatné – její druh je totiž nejstarším známým plavajícím členovcem od doby před 250 miliony lety, kdy vymřeli až dvoumetroví kyjonožci (Eurypterida). Které ostatně maličká kalichiméra docela připomíná. I ona měla veslovité končetiny, která naznačují, že většinu života trávila spíš aktivním plaváním než popolézáním po dně moře nebo po souši, jako to dělá většina jiných krabů. A stejně jako obří kyjonožci byla aktivním dravcem, který se živil svými menšími příbuznými.
Jako létající delfín
Objev tvora, který porušil všechna krabí pravidla, vědce zároveň přivedl k objevu dosud zcela neznámé vývojové linie korýšů. Vedoucí výzkumného týmu paleontolog Javier Luque ji připodobňuje k ptakopyskům krabího světa. Nebo si představte létajícího delfína, říká. Zajímavý je i mechanismus, který se na vzniku "krásné matoucí chiméry" podílel. To, že dospělci mají rysy, které správně měli nechat svým larvám, je výsledkem jevu známého jako heterochronie – posunu v načasování nějaké vývojové události. Tady se například změna velkých složených očí larvy v menší verzi na stopkách, jinak typickou pro dospělé kraby, odsunula na neurčito. Místo toho se oči zvětšily adekvátně rostoucímu tělu a vytvořily nový anatomický prvek.
Typický krab?
Něco takového, jako je kalichiméra, u korýšů zatím nikdo nikdy neviděl. Vědci se teď proto zřejmě budou muset znovu zamyslet nad tím, co vlastně dělá kraba krabem. Jak se totiž ve světle jejího objevu zdá, to, co považujeme za typické krabí rysy, mohlo během evoluce několikrát vzniknout, zaniknout – a pak se zase objevit.
Podívej se na kraby a chiméry >
Nejzajímavější žijící krabi
Velekrab japonský (Macrocheira kaempferi)
Největší žijící členovec – váží až 19 kg a rozpětí nohou dosahuje víc než 5 m. Vyskytuje se v hlubinách kolem Japonských ostrovů, předpokládá se, že se může dožít až 100 let. Všežravec a mrchožrout.
Krab palmový (Birgus latro)
Největší suchozemský bezobratlý živočich, tělo měří až 40 cm a rozpětí nohou 2 metry. Patří do skupiny „nepravých“ krabů poustevníčků, žije na ostrovech jihovýchodní Asie. Klepety louská kokosové ořechy, ale také bylo prokázáno, že dokáže ulovit a zabít spícího mořského ptáka.
Krabi "yeti" (rod Kiwa)
Hlubokomořští „nepraví“ krabi, kteří žijí v okolí sirných hydrotermálních vývěrů. V jejich bílých chlupech žijí bakterie, které získávají energii ze síry a kterými se krabi živí.
Houslisté (rod Uca)
Pobřežní druh s nápadnou pohlavní dvojtvárností: Samečci mají jedno klepeto mnohem větší než druhé. Používají jej jako zbraň a prostředek signalizace v soubojích o samičky.
Krab červený (Gecarcoidea natalis)
Druh z Vánočního ostrova, který každý rok na začátku období dešťů hromadně migruje z vnitrozemí na pobřeží, kde klade vajíčka. V pohybu může být až 100 milionů jedinců, kteří pokryjí trasu k moři živým červeným kobercem.
